→ العربية - čeština
Na začátku stvořil Bůh nebe a země.
→في البدء خلق الله السموات والارض
Země pak byla nesličná a pustá, a tma byla nad propastí, a Duch Boží vznášel se nad vodami.
→وكانت الارض خربة وخالية وعلى وجه الغمر ظلمة وروح الله يرف على وجه المياه
Pak Bůh řekl buď světlo a bylo světlo.
→وقال الله ليكن نور فكان نور
A viděl Bůh světlo, že bylo dobré; i oddělil Bůh světlo od tmy.
→وراى الله النور انه حسن. وفصل الله بين النور والظلمة
A nazval Bůh světlo dnem, a tmu nazval nocí. I byl večer a bylo jitro, den první.
→ودعا الله النور نهارا والظلمة دعاها ليلا. وكان مساء وكان صباح يوما واحد
Řekl také Bůh: Buď obloha uprostřed vod, a děl vody od vod!
→وقال الله ليكن جلد في وسط المياه. وليكن فاصلا بين مياه ومياه
I učinil Bůh tu oblohu, a oddělil vody, kteréž jsou pod oblohou, od vod, kteréž jsou nad oblohou. A stalo se tak.
→فعمل الله الجلد وفصل بين المياه التي تحت الجلد والمياه التي فوق الجلد. وكان كذلك
Nazval Bůh oblohu nebem. I byl večer a byl jitro, den druhý.
→ودعا الله الجلد سماء. وكان مساء وكان صباح يوما ثاني
Řekl také Bůh: Shromažďte se vody, kteréž jsou pod nebem, v místo jedno, a ukaž se místo suché! A stalo se tak.
→وقال الله لتجتمع المياه تحت السماء الى مكان واحد ولتظهر اليابسة. وكان كذلك
I nazval Bůh místo suché zemí, shromáždění pak vod nazval mořem. A viděl Bůh, že to bylo dobré.
→وقال الله لتجتمع المياه تحت السماء الى مكان واحد ولتظهر اليابسة. وكان كذلك
Potom řekl Bůh: Zploď země trávu, a bylinu vydávající símě, a strom plodný, nesoucí ovoce podlé pokolení svého, v němž by bylo símě jeho na zemi. A stalo se tak.
→وقال الله لتنبت الارض عشبا وبقلا يبزر بزرا وشجرا ذا ثمر يعمل ثمرا كجنسه بزره فيه على الارض. وكان كذلك
Nebo země vydala trávu, a bylinu nesoucí semeno podlé pokolení svého, i strom přinášející ovoce, v němž bylo símě jeho, podlé pokolení jeho. A viděl Bůh, že to bylo dobré.
→فاخرجت الارض عشبا وبقلا يبزر بزرا كجنسه وشجرا يعمل ثمرا بزره فيه كجنسه. ورأى الله ذلك انه حسن
I byl večer a bylo jitro, den třetí.
→وكان مساء وكان صباح يوما ثالث
Opět řekl Bůh: Buďte světla na obloze nebeské, aby oddělovala den od noci, a byla na znamení a rozměření časů, dnů a let.
→وقال الله لتكن انوار في جلد السماء لتفصل بين النهار والليل. وتكون لآيات واوقات وايام وسنين.
A aby svítila na obloze nebeské, a osvěcovala zemi. A stalo se tak.
→وتكون انوارا في جلد السماء لتنير على الارض. وكان كذلك
I učinil Bůh dvě světla veliká, světlo větší, aby správu drželo nade dnem, a světlo menší, aby správu drželo nad nocí; též i hvězdy.
→فعمل الله النورين العظيمين. النور الاكبر لحكم النهار والنور الاصغر لحكم الليل. والنجوم
A postavil je Bůh na obloze nebeské, aby osvěcovala zemi;
→وجعلها الله في جلد السماء لتنير على الارض
A aby správu držela nade dnem a nocí, a oddělovala světlo od tmy. A viděl Bůh, že to bylo dobré.
→ولتحكم على النهار والليل ولتفصل بين النور والظلمة. ورأى الله ذلك انه حسن
I byl večer a bylo jitro, den čtvrtý.
→وكان مساء وكان صباح يوما رابع
Řekl ještě Bůh: Vydejte vody hmyz duše živé v hojnosti, a ptactvo, kteréž by létalo nad zemí pod oblohou nebeskou!
→ وقال الله لتفض المياه زحافات ذات نفس حية وليطر طير فوق الارض على وجه جلد السماء
I stvořil Bůh velryby veliké a všelijakou duši živou, hýbající se, kteroužto v hojnosti vydaly vody podlé pokolení jejich, a všeliké ptactvo křídla mající, podlé pokolení jeho. A viděl Bůh, že to bylo dobré.
→فخلق الله التنانين العظام وكل ذوات الانفس الحية الدبّابة التي فاضت بها المياه كاجناسها وكل طائر ذي جناح كجنسه. ورأى الله ذلك انه حسن
I požehnal jim Bůh, řka: Ploďtež se a množte se, a naplňte vody mořské; též ptactvo ať se rozmnožuje na zemi!
→وباركها الله قائلا اثمري واكثري واملإي المياه في البحار. وليكثر الطير على الارض.
I byl večer a bylo jitro, den pátý.
→وكان مساء وكان صباح يوما خامس
Řekl též Bůh: Vydej země duši živou, jednu každou podlé pokolení jejího, hovada a zeměplazy, i zvěř zemskou, podlé pokolení jejího. A stalo se tak.
→وقال الله لتخرج الارض ذوات انفس حية كجنسها. بهائم ودبابات ووحوش ارض كاجناسها. وكان كذلك
I učinil Bůh zvěř zemskou podlé pokolení jejího, též hovada vedlé pokolení jejich, i všeliký zeměplaz podlé pokolení jeho. A viděl Bůh, že bylo dobré.
→فعمل الله وحوش الارض كاجناسها والبهائم كاجناسها وجميع دبابات الارض كاجناسها. ورأى الله ذلك انه حسن
Řekl opět Bůh: Učiňme člověka k obrazu našemu, podlé podobenství našeho, a ať panují nad rybami mořskými, a nad ptactvem nebeským, i nad hovady, a nade vší zemí, i nad všelikým zeměplazem hýbajícím se na zemi.
→وقال الله نعمل الانسان على صورتنا كشبهنا. فيتسلطون على سمك البحر وعلى طير السماء وعلى البهائم وعلى كل الارض وعلى جميع الدبابات التي تدب على الارض
Stvořil Bůh člověka k obrazu svému, k obrazu Božímu stvořil jej, muže a ženu stvořil je.
→فخلق الله الانسان على صورته. على صورة الله خلقه. ذكرا وانثى خلقهم
A požehnal jim Bůh, a řekl jim Bůh: Ploďtež se a rozmnožujte se, a naplňte zemi, a podmaňte ji, a panujte nad rybami mořskými, a nad ptactvem nebeským, i nad všelikým živočichem hýbajícím se na zemi.
→وباركهم الله وقال لهم اثمروا واكثروا واملأوا الارض واخضعوها وتسلطوا على سمك البحر وعلى طير السماء وعلى كل حيوان يدبّ على الارض
Řekl ještě Bůh: Aj, dal jsem vám všelikou bylinu, vydávající símě, kteráž jest na tváři vší země, a všeliké stromoví, (na němž jest ovoce stromu), nesoucí símě; to bude vám za pokrm.
→وقال الله اني قد اعطيتكم كل بقل يبزر بزرا على وجه كل الارض وكل شجر فيه ثمر شجر يبزر بزرا. لكم يكون طعاما.
Všechněm pak živočichům zemským, i všemu ptactvu nebeskému, a všemu tomu, což se hýbe na zemi, v čemž jest duše živá, všelikou bylinu zelenou dal jsem ku pokrmu. I stalo se tak.
→ولكل حيوان الارض وكل طير السماء وكل دبّابة على الارض فيها نفس حية اعطيت كل عشب اخضر طعاما. وكان كذلك
A viděl Bůh vše, což učinil, a aj, bylo velmi dobré. I byl večer a bylo jitro, den šestý.
→ورأى الله كل ما عمله فاذا هو حسن جدا. وكان مساء وكان صباح يوما سادس
A tak dokonána jsou nebesa a země, i všecko vojsko jejich.
→فأكملت السموات والارض وكل جنده
A dokonal Bůh dne sedmého dílo své, kteréž dělal; a odpočinul v den sedmý ode všeho díla svého, kteréž byl dělal.
→وفرغ الله في اليوم السابع من عمله الذي عمل. فاستراح في اليوم السابع من جميع عمله الذي عمل
I požehnal Bůh dni sedmému a posvětil ho; nebo v něm odpočinul Bůh ode všeho díla svého, kteréž byl stvořil, aby učiněno bylo.
→وبارك الله اليوم السابع وقدسه. لانه فيه استراح من جميع عمله الذي عمل الله خالق
Tiť jsou rodové nebes a země, (když stvořena jsou v den, v němž učinil Hospodin Bůh zemi i nebe),
→هذه مبادئ السموات والارض حين خلقت. يوم عمل الرب الاله الارض والسموات
I každé chrastiny polní, dříve než byla na zemi, i všeliké byliny polní, prvé než vzcházela; nebo ještě byl nedštil Hospodin Bůh na zemi, aniž byl který člověk, ješto by dělal zemi.
→كل شجر البرية لم يكن بعد في الارض وكل عشب البرية لم ينبت بعد. لان الرب الاله لم يكن قد امطر على الارض. ولا كان انسان ليعمل الارض
Pára vystupovala z země a svlažovala vše svrchek země.
→ثم كان ضباب يطلع من الارض ويسقي كل وجه الارض
I učinil Hospodin Bůh člověka z prachu země, a vdechl v chřípě jeho dchnutí života, i byl člověk v duši živou.
→وجبل الرب الاله آدم ترابا من الارض. ونفخ في انفه نسمة حياة. فصار آدم نفسا حيّة
štipil pak byl Hospodin Bůh raj v Eden na východ, a postavil tam člověka jehož byl učinil.
→وغرس الرب الاله جنّة في عدن شرقا. ووضع هناك آدم الذي جبله
A vyvedl Hospodin Bůh z země všeliký strom na pohledění libý, a ovoce k jídlu chutné; též strom života u prostřed ráje, i strom vědění dobrého a zlého.
→وأنبت الرب الاله من الارض كل شجرة شهية للنظر وجيدة للأكل. وشجرة الحياة في وسط الجنة وشجرة معرفة الخير والشر
A řeka vycházela z Eden, a svlažování raje, a odtud dělila se, a byla v čtyři hlavní řeky.
→وكان نهر يخرج من عدن ليسقي الجنة. ومن هناك ينقسم فيصير اربعة رؤوس
Jméno jedné Píson, ta obchází všecku zemi Hevilah, kdež jest zlato.
→اسم الواحد فيشون. وهو المحيط بجميع ارض الحويلة حيث الذهب
A zlato země té je výborné tam je i bdelium, a kamen onyx.
→وذهب تلك الارض جيد. هناك المقل وحجر الجزع
Jméno pak druhé řeky Gihon, ta obchází všecku zemi Chus.
→واسم النهر الثاني جيحون. وهو المحيط بجميع ارض كوش
Jméno řeky třetí Hidekel, kteráž teče k východní straně, Assyrské země. A řeka čtvrtá je Eufrates.
→واسم النهر الثالث حدّاقل. وهو الجاري شرقي اشور. والنهر الرابع الفرات
Pojav tedy Hospodin Bůh člověka, postavil jej v raji v zemi Eden, aby jej dělal a ostříhal ho.
→وأخذ الرب الاله آدم ووضعه في جنة عدن ليعملها ويحفظه
zapověděl Hospodin Bůh člověku, řka: Z každého stromu rajského svobodně jísti budeš;
→واوصى الرب الاله آدم قائلا من جميع شجر الجنة تأكل اكل
Ale z stromu vědění dobrého a zlého nikoli nejez nebo v který bys koli den z ného jedl smrtí umře.
→وقال الرب الاله ليس جيدا ان يكون آدم وحده. فاصنع له معينا نظيره
Řekl byl také Hospodin Bůh: Není dobré člověku býti samotnému; učiním jemu pomoc, kteráž by při něm byla.
→وقال الرب الاله ليس جيدا ان يكون آدم وحده. فاصنع له معينا نظيره
Nebo když byl učinil Hospodin Bůh z země všelikou zvěř polní, i všecko ptactvo nebeské, přivedl je k Adamovi, aby pohleděl na ně, jaké by jméno kterému dáti měl; a jak by koli nazval Adam kterou duši živou, tak aby jmenována byla.
→وجبل الرب الاله من الارض كل حيوانات البرية وكل طيور السماء. فاحضرها الى آدم ليرى ماذا يدعوها. وكل ما دعا به آدم ذات نفس حية فهو اسمه
I dál Adam jméno všechném hovadům, i ptactva nebeskému a všeliké zvěří polní, Adamovi pak není nalezene pomoc, kteráž, by při něm bylo.
→فدعا آدم باسماء جميع البهائم وطيور السماء وجميع حيوانات البرية. واما لنفسه فلم يجد معينا نظيره
Protož uvedl Hospodin Bůh tvrdý sen na Adama, i usnul; a vyňal jedno z žeber jeho, a to místo vyplnil tělem.
→فاوقع الرب الاله سباتا على آدم فنام. فأخذ واحدة من اضلاعه وملأ مكانها لحم
A z toho žebra, kteréž vyňal z Adama, vzdělal Hospodin Bůh ženu, a přivedl ji k Adamovi.
→ وبنى الرب الاله الضلع التي اخذها من آدم امرأة واحضرها الى آدم
I řekl Adam: Teď tato jest kost z kostí mých a tělo z těla mého; tato slouti bude mužatka, nebo z muže vzata jest.
→فقال آدم هذه الآن عظم من عظامي ولحم من لحمي. هذه تدعى امرأة لانها من امرء اخذت
Z té příčiny opustí muž otce svého i matku svou, a přídržeti se bude manželky své, i budou v jedno tělo.
→لذلك يترك الرجل اباه وامه ويلتصق بامرأته ويكونان جسدا واحد
Byly pak oba dva nazí Adam i žena jeho, a nestyděli se.
→وكانا كلاهما عريانين آدم وامرأته وهما لا يخجلان
Had pak byl nejchytřejší ze všech živočichů polních, kteréž byl učinil Hospodin Bůh. A ten řekl ženě: Tak-liž jest, že vám Bůh řekl: Nebudete jísti z každého stromu rajského?
→وكانت الحيّة أحيل جميع حيوانات البرية التي عملها الرب الاله. فقالت للمرأة أحقا قال الله لا تأكلا من كل شجر الجنة
I řekla žena hadu: Ovoce stromů rajských jíme;
→فقالت المرأة للحيّة من ثمر شجر الجنة نأكل
Ale o ovoci stromu, kterýž je uprostřed raje, řekl Bůh: Nebudete ho jíst, aniž se se ho dotknete, abyste nezemřeli.
→واما ثمر الشجرة التي في وسط الجنة فقال الله لا تأكلا منه ولا تمسّاه لئلا تموت
I řekl had ženě: Nikoli nezemřete smrtí!
→فقالت الحيّة للمرأة لن تموت
Ale ví Bůh, že v kterýkoli den z něho jísti budete, otevrou se oči vaše; a budete jako bohové, vědouce dobré i zlé.
→بل الله عالم انه يوم تأكلان منه تنفتح اعينكما وتكونان كالله عارفين الخير والشر
Viduci tedy žena, že dobrý jest strom k jídlu i příjemný očima, a k nabytí rozumnosti strom žádostivý, vzala z ovoce jeho a jedla; dala také i muži svému s sebou, a on jedl.
→فرأت المرأة ان الشجرة جيدة للأكل وانها بهجة للعيون وان الشجرة شهيّة للنظر. فأخذت من ثمرها واكلت واعطت رجلها ايضا معها فأكل
Tedy otevřeny jsou očí obou dvou a poznali, že jsou nazí, navázali listí fikového a nadělali sobě veníků.
→فانفتحت اعينهما وعلما انهما عريانان. فخاطا اوراق تين وصنعا لانفسهما مآزر
A v tom uslyšeli hlas Hospodina Boha chodícího po ráji k větru dennímu; i skryl se Adam a žena jeho před tváří Hospodina Boha, u prostřed stromoví rajského.
→وسمعا صوت الرب الاله ماشيا في الجنة عند هبوب ريح النهار. فاختبأ آدم وامرأته من وجه الرب الاله في وسط شجر الجنة
I povolal Hospodin Bůh Adama, a řekl jemu: Kdež jsi?
→فنادى الرب الاله آدم وقال له اين انت
Kterýžto řekl: Hlas tvůj slyšel jsem v ráji a bál jsem se, že jsem nahý; protož skryl jsem se.
→فقال سمعت صوتك في الجنة فخشيت لاني عريان فاختبأت
I řekl Bůh: Kdožť oznámil, že jsi nahý? Nejedl-lis ale z toho stromu, z něhožť jsem jísti zapověděl?
→فقال من اعلمك انك عريان. هل اكلت من الشجرة التي اوصيتك ان لا تأكل منه
I řekl Adam: Žena, kterouž jsi mi dal, aby byla se mnou, ona mi dala z stromu toho, a jedl jsem.
→فقال آدم المرأة التي جعلتها معي هي اعطتني من الشجرة فأكلت
I řekl Hospodin Bůh ženě: Což jsi to učinila? I řekla žena: Had mne podvedl, i jedla jsem.
→فقال الرب الاله للمرأة ما هذا الذي فعلت. فقالت المرأة الحيّة غرّتني فاكلت
Tedy řekl Hospodin Bůh hadu: Že jsi to učinil, zlořečený budeš nade všecka hovada a nade všecky živočichy polní; po břiše svém plaziti se budeš, a prach žráti budeš po všecky dny života svého.
→واضع عداوة بينك وبين المرأة وبين نسلك ونسلها. هو يسحق راسك وانت تسحقين عقبه
Nad to, nepřátelství položím mezi tebou a mezi ženou, i mezi semenem tvým a semenem jejím; ono potře tobě hlavu, a ty potřeš jemu patu.
→وقال للمرأة تكثيرا اكثر اتعاب حبلك. بالوجع تلدين اولادا. والى رجلك يكون اشتياقك وهو يسود عليك
Ženě pak řekl: Velice rozmnožím bolesti tvé a počínání tvá, s bolestí roditi budeš děti, a pod mocí muže tvého bude žádost tvá, a on panovati bude nad tebou.
→وقال لآدم لانك سمعت لقول امرأتك وأكلت من الشجرة التي اوصيتك قائلا لا تأكل منها ملعونة الارض بسببك. بالتعب تأكل منها كل ايام حياتك
Adamovi také řekl: Že jsi uposlechl hlasu ženy své, a jedl jsi z stromu toho, kterýžť jsem zapověděl, řka: Nebudeš jísti z něho; zlořečená země pro tebe, s bolestí jísti budeš z ní po všecky dny života svého.
→وقال لآدم لانك سمعت لقول امرأتك وأكلت من الشجرة التي اوصيتك قائلا لا تأكل منها ملعونة الارض بسببك. بالتعب تأكل منها كل ايام حياتك
Trní a bodláčí tobě ploditi bude, i budeš jísti byliny polní.
→وشوكا وحسكا تنبت لك وتأكل عشب الحقل
Prach jsi a v prach se navrátíš
→لانك تراب والى تراب تعود
Dal pak Adam jméno ženě své Eva.
→ودعا آدم اسم امرأته حوّاء لانها ام كل حيّ
I zdělal Hospodin Bůh Adamovi a ženě jeho oděv kožený, a přioděl je.
→وصنع الرب الاله لآدم وامرأته اقمصة من جلد والبسهم
Tedy řekl Hospodin Bůh: Aj, člověk učiněn jest jako jeden z nás, věda dobré i zlé; pročež nyní, aby nevztáhl ruky své, a nevzal také z stromu života, a jedl by, i byl by živ na věky, vyžeňme jej.
→وقال الرب الاله هوذا الانسان قد صار كواحد منا عارفا الخير والشر. والآن لعله يمد يده ويأخذ من شجرة الحياة ايضا ويأكل ويحيا الى الابد
Vzpustil jej Bůh z zahrady Eden, aby ta dělal zemi, z níž vzat byl.
→فاخرجه الرب الاله من جنة عدن ليعمل الارض التي أخذ منه
A tak vyhnal člověka a osadil zahradu Eden cherubíny k východní straně s mečem plamenným blýskajícím se, aby ostříhali cesty k stromu života.
→فطرد الانسان واقام شرقي جنة عدن الكروبيم ولهيب سيف متقلب لحراسة طريق شجرة الحياة
Adam pak poznal Evu ženu svou, kterážto počavši, porodila Kaina a řekla: Obdržela jsem muže na Hospodinu.
→فطرد الانسان واقام شرقي جنة عدن الكروبيم ولهيب سيف متقلب لحراسة طريق شجرة الحياة
A opět porodila bratra jeho Abele. I byl Abel pastýž ovcí, a Kain byl orač.
→ثم عادت فولدت اخاه هابيل. وكان هابيل راعيا للغنم وكان قايين عاملا في الارض
Po mnohých pak dnech stalo se, že obětoval Kain z úrody zemské obět Hospodinu.
→وحدث من بعد ايام ان قايين قدم من اثمار الارض قربانا للرب
Ano i Abel také obětoval z prvorozených věcí stáda svého, a z tuku jejich. I vzhlédl Hospodin na Abele a na obět jeho.
→وقدم هابيل ايضا من ابكار غنمه ومن سمانها. فنظر الرب الى هابيل وقربانه
Na Kaina pak a na obět jeho nevzhlédl. Protož rozlítil se Kain náramně, a opadla tvář jeho.
→ولكن الى قايين وقربانه لم ينظر. فاغتاظ قايين جدا وسقط وجهه
I řekl Bůh kainovi: Proč jsi se tak rozpulil hněvem? A proč jest opadla tvář tvá.
→فقال الرب لقايين لماذا اغتظت ولماذا سقط وجهك
Zdaliž nebudeš příjemný, budeš-li dobře činiti? Pakli nebudeš dobře činiti, hřích ve dveřích leží; a pod mocí tvou bude žádost jeho, a ty panovati budeš nad ním.
→ان احسنت أفلا رفع. وان لم تحسن فعند الباب خطية رابضة واليك اشتياقها وانت تسود عليه
I mluvil Kain k Abelovi bratru svému. Stalo se pak, když byli na poli, že povstav Kain proti Abelovi bratru svému, zabil jej.
→وكلم قايين هابيل اخاه. وحدث اذ كانا في الحقل ان قايين قام على هابيل اخيه وقتله
I řekl Hospodin Kainovi: Kdež jest Abel bratr tvůj? Kterýž odpověděl: Nevím. Zdaliž jsem já strážným bratra svého?
→فقال ماذا فعلت. صوت دم اخيك صارخ اليّ من الارض
I řekl Bůh: Co jsi učinil? Hlas krve bratra tvého volá ke mně z země.
→فقال ماذا فعلت. صوت دم اخيك صارخ اليّ من الارض
Protož nyní zlořečený budeš i od té země, kteráž otevřela ústa svá, aby přijala krev bratra tvého z ruky tvé.
→فالآن ملعون انت من الارض التي فتحت فاها لتقبل دم اخيك من يدك
Když budeš dělati zemi, nebude více vydávati moci své tobě; tulákem a běhounem budeš na zemi.
→متى عملت الارض لا تعود تعطيك قوتها. تائها وهاربا تكون في الارض
I řekl Kain Hospodinu: Většíť jest nepravost má, než aby mi odpuštěna býti mohla.
→فقال قايين للرب ذنبي اعظم من ان يحتمل
Vynáníš mně dnes z země této, a před tváří tvou skrývat se budu, a budu tulákem a běhounem na zemi. I přijde na to, že kdokoli mě naleze zabije mně.
→انك قد طردتني اليوم عن وجه الارض ومن وجهك اختفي واكون تائها وهاربا في الارض. فيكون كل من وجدني يقتلني
I řekl mu Hospodin: Zajisté kdo by koli zabil Kaina, nad tím sedmnásobně mštěno bude. Pročež vložil Hospodin znamení na Kaina, aby ho žádný nezabil, kdo by jej koli nalezl.
→فقال له الرب لذلك كل من قتل قايين فسبعة اضعاف ينتقم منه. وجعل الرب لقايين علامة لكي لا يقتله كل من وجده
Tedy odešel Kain od tváří Hospodinovy, usadil se v zemi Nód, k východní straně naproti Eden.
→فخرج قايين من لدن الرب وسكن في ارض نود شرقي عدن
Poznal pak svou ženu udělal a porodila Enocha. I stavěl město a nazval jméno města toho jménem syna svého Enoch.
→وعرف قايين امرأته فحبلت وولدت حنوك. وكان يبني مدينة. فدعا اسم المدينة كاسم ابنه حنوك
I narodil se Enochovi Irád, a Irád zplodil Maviaele, Maviael pak zplodil Matuzaele, a Matuzael zplodil Lámecha.
→وولد لحنوك عيراد. وعيراد ولد محويائيل. ومحويائيل ولد متوشائيل. ومتوشائيل ولد لامك
Vzal sobě pak Lámech dvě ženy; jméno jedné Ada, a jméno druhé Zilla.
→واتخذ لامك لنفسه امرأتين. اسم الواحدة عادة واسم الاخرى صلّة
I porodila Ada Jábale, kterýž byl otec přebývajících v staních a stádo pasoucích.
→واتخذ لامك لنفسه امرأتين. اسم الواحدة عادة واسم الاخرى صلّة
A jméno bratra jeho Jubal; ten byl otec všech hrajících na harfu a nástroje hudebné.
→واسم اخيه يوبال. الذي كان ابا لكل ضارب بالعود والمزمار
A Zilla také porodila Tubalkaina, kterýž byl řemeslník všelikého díla od mědi a od železa. Sestra pak Tubalkainova byla Noéma.
→وصلّة ايضا ولدت توبال قايين الضارب كل آلة من نحاس وحديد. واخت توبال قايين نعمة
řekl Lámech ženám svým, Adě a Zille: Slyšte hlas můj, ženy Lámechovy, poslouchejte řeči mé, že jsem zabil muže k ráně své a mládence k zsinalosti své.
→وقال لامك لامرأتيه عادة وصلّة. اسمعا قولي يا مرأتي لامك. واصغيا لكلامي. فاني قتلت رجلا لجرحي. وفتى لشدخي
Jestli sedmnásobě pomstěno bude pro kaina, tedy Lámecha sedmdesátkrát sedmkrát.
→انه ينتقم لقايين سبعة اضعاف. واما للامك فسبعة وسبعين
Poznal pak ještě Adam ženu svou, i porodila syna a nazvala jméno jeho Set; nebo řekla: Dal mi Bůh jiné símě místo Abele, kteréhož zabil Kain.
→وعرف آدم امرأته ايضا. فولدت ابنا ودعت اسمه شيثا. قائلة لان الله قد وضع لي نسلا آخر عوضا عن هابيل. لان قايين كان قد قتله
Setovi pak také narodil se syn, a nazval jméno jeho Enos. Tehdáž začalo se vzývání jména Hospodinova.
→ولشيث ايضا ولد ابن فدعا اسمه أنوش. حينئذ ابتدئ ان يدعى باسم الرب
Tato jest kniha rodů Adamových. V ten den, v kterémž stvořil Bůh člověka, ku podobenství Božímu učinil ho.
→هذا كتاب مواليد آدم. يوم خلق الله الانسان على شبه الله عمله
Muže a ženu stvořil je a požehnal jim, a nazval jméno jejich Adam v ten den, když stvořeni jsou.
→ذكرا وانثى خلقه وباركه ودعا اسمه آدم يوم خلق
Byl pak Adam ve stu a tříceti letech, když zplodil syna ku podobenství svému, a nazval jméno jeho Set.
→وكانت ايام آدم بعدما ولد شيثا ثماني مئة سنة وولد بنين وبنات
I bylo dnů Adamových po oplození Seta osm set let, a plodil syny a dcery.
→The days of Adam after he fathered Seth were 800 years; and he had other sons and daughters.
A tak bylo všech dnů Adamových, v kterýchž byl živ, devět set a třidceti let, i umřel.
→وعاش شيث مئة وخمس سنين وولد أنوش
Setovi pak byl ve stu a pěti letech, když zplodil Enosha.
→وعاش شيث مئة وخمس سنين وولد أنوش
A po zplození Enosa živ byl Set osm set a sedm let, a plodil syny a dcery.
→وعاش شيث بعدما ولد أنوش ثماني مئة وسبع سنين وولد بنين وبنات
I bylo všech dnů setových devět set a dvanáct let, a umřel.
→فكانت كل ايام شيث تسع مئة واثنتي عشرة سنة ومات
Byl pak Enos v devadesáti letech, když zplodil Kainana.
→وعاش أنوش تسعين سنة وولد قينان
A po zplození Kainana živ byl Enos osm set a patnácte let, a plodil syny a dcery.
→وعاش أنوش بعدما ولد قينان ثماني مئة وخمس عشرة سنة وولد بنين وبنات
I bylo všech dnů Enosových devět set a pět let, i umřel.
→فكانت كل ايام أنوش تسع مئة وخمس سنين ومات
Kainan pak byl v sedmdesáti letech, když zplodil Mahalaleele.
→وعاش قينان سبعين سنة وولد مهللئيل
A po zplození Mahalaleele živ byl Kainan osm set a čtyřidceti let, a plodil syny a dcery.
→وعاش قينان بعدما ولد مهللئيل ثماني مئة واربعين سنة وولد بنين وبنات
فكانت كل ايام قينان تسع مئة وعشر سنين ومات
→Thus all the days of Kenan were 910 years, and he died.
وعاش مهللئيل خمسا وستين سنة وولد يارد
→When Mahalalel had lived 65 years, he fathered Jared.
وعاش قينان بعدما ولد مهللئيل ثماني مئة واربعين سنة وولد بنين وبنات
→Mahalalel lived after he fathered Jared 830 years and had other sons and daughters.
فكانت كل ايام مهللئيل ثماني مئة وخمسا وتسعين سنة ومات
→Thus all the days of Mahalalel were 895 years, and he died.
وعاش يارد مئة واثنتين وستين سنة وولد اخنوخ
→When Jared had lived 162 years, he fathered Enoch.
A po zplození Enocha živ byl Járed osm set let, a plodil syny a dcery.
→وعاش مهللئيل بعدما ولد يارد ثماني مئة وثلاثين سنة وولد بنين وبنات
Bylo všech dnů Járedových devět set šedesat a dvě letě a umřel.
→فكانت كل ايام يارد تسع مئة واثنتين وستين سنة ومات
Enoch pak byl v šedesáti a pěti letech, když zplodil Matuzaléma.
→وعاش اخنوخ خمسا وستين سنة وولد متوشالح
A chodil Enoch stále s Bohem po zplození Matuzaléma tři sta let, a plodil syny a dcery.
→وسار اخنوخ مع الله بعدما ولد متوشالح ثلث مئة سنة وولد بنين وبنات
I bylo všech dnů Enochových tři sta šedesáte a pět let.
→فكانت كل ايام اخنوخ ثلث مئة وخمسا وستين سنة
A chodil Enoch stále s Bohem a nebyl více vidín; nebo vzal ho Bůh.
→وسار اخنوخ مع الله ولم يوجد لان الله اخذه
Matuzalém pak byl ve stu osmdesáti sedmi letech, když zplodil Lámecha.
→وعاش متوشالح مئة وسبعا وثمانين سنة وولد لامك
A po zplození Lámecha živ byl Matuzalém sedm set osmdesáte a dvě létě, a plodil syny a dcery.
→وعاش متوشالح بعدما ولد لامك سبع مئة واثنتين وثمانين سنة وولد بنين وبنات
Bylo všech dnů Matuzalemových 969, a umřel
→فكانت كل ايام متوشالح تسع مئة وتسعا وستين سنة ومات
Lámech pak byl ve stu osmdesátí a dvou letech, když zplodil syna.
→وعاش لامك مئة واثنتين وثمانين سنة وولد ابن
Jehož jméno nazval Noé, řka: Tento nám odpočinutí způsobí od díla našeho, od práce rukou našich, kterouž máme s zemí, jížto zlořečil Hospodin.
→ودعا اسمه نوحا. قائلا هذا يعزّينا عن عملنا وتعب ايدينا من قبل الارض التي لعنها الرب
A živ byl Lámech potom, když zplodil Noé, pět set devadesáte a pět let, a plodil syny a dcery.
→وعاش لامك بعدما ولد نوحا خمس مئة وخمسا وتسعين سنة وولد بنين وبنات
I bylo všech dnů Lámechových sedm set sedmdesáte a sedm let, i umřel.
→فكانت كل ايام لامك سبع مئة وسبعا وسبعين سنة ومات
A když byl Noé v pěti stech letech, zplodil Sema, Chama a Jáfeta.
→وكان نوح ابن خمس مئة سنة وولد نوح ساما وحاما ويافث
وحدث لما ابتدأ الناس يكثرون على الارض وولد لهم بنات
→Stalo se pak, když se počali množiti lidé na zemi, a dcery se jim zrodily,
ان ابناء الله رأوا بنات الناس انهنّ حسنات. فاتّخذوا لانفسهم نساء من كل ما اختارو
→že vidouce synové Boží dcery lidské, any krasné jsou, brali sobě ženy z všech, kteréž oblibovali.
فقال الرب لا يدين روحي في الانسان الى الابد. لزيغانه هو بشر وتكون ايامه مئة وعشرين سنة
→Pročež řekl Hospodin: Nebude se nesnaditi duch můj s člověkem na věky, proto že také tělo jest, a bude dnů jeho sto a dvadceti let.
كان في الارض طغاة في تلك الايام. وبعد ذلك ايضا اذ دخل بنو الله على بنات الناس وولدن لهم اولادا. هؤلاء هم الجبابرة الذين منذ الدهر ذوو اسم
→Obrové pak byli na zemi v těch dnech; ano i potom, když vcházeli synové Boží k dcerám lidským, ony rodily jim. To jsou ti mocní, kteříž zdávna byli, muži na slovo vzatí.
ورأى الرب ان شر الانسان قد كثر في الارض. وان كل تصور افكار قلبه انما هو شرير كل يوم
→Ale když viděl Hospodin, an se rozmnožnuje zlost lidská na zemí, a že všelecké myšlení srdce jejich nebylo než zle pro všechen čas.
فحزن الرب انه عمل الانسان في الارض. وتأسف في قلبه
→Litoval Hospodin, že učinil člověka na zemi, a bolest měl v srdci Svém.
فقال الرب امحو عن وجه الارض الانسان الذي خلقته. الانسان مع بهائم ودبابات وطيور السماء. لاني حزنت اني عملتهم
→Tedy řekl Hospodin: Vyhladím z země člověka, kteréhož jsem stvořil, od člověka až do hovada, až do zeměplazu, až i do ptactva nebeského; nebo líto mi, že jsem je učinil.
واما نوح فوجد نعمة في عيني الرب
→Ale Noé našel milost před Bohem.
هذه مواليد نوح. كان نوح رجلا بارا كاملا في اجياله. وسار نوح مع الله
→Tito jsou příběhové Noé. Noé muž spravedlivý dokonalý byl za svého věku. S Bohem ustavičně chodil Noé.
وولد نوح ثلاثة بنين ساما وحاما ويافث
→Zplodil pak Noé tři syny: Sema, Chama a Jáfeta.
وفسدت الارض امام الله وامتلأت الارض ظلم
→Ale země byla porušena před Bohem, a napleněna byla země nepravosti.
ورأى الله الارض فاذا هي قد فسدت. اذ كان كل بشر قد افسد طريقه على الارض
→Viděl tedy Bůh zemi, a aj, porušena byla, nebo bylo porušilo všeliké tělo cestu svou na zemi.
فقال الله لنوح نهاية كل بشر قد أتت امامي. لان الارض امتلأت ظلما منهم. فها انا مهلكهم مع الارض
→Protož řekl Bůh k Noé: Konec všelikého těla přichází přede mne, nebo naplněna jest země nepravostí od nich; z té příčiny, hle, již zkazím je s zemí.
اصنع لنفسك فلكا من خشب جفر. تجعل الفلك مساكن. وتطليه من داخل ومن خارج بالقار
→Učiň sobě koráb z dříví gofer; příhrady zděláš v tom korábu, a oklejuješ jej vnitř i zevnitř klím.
وهكذا تصنعه. ثلث مئة ذراع يكون طول الفلك وخمسين ذراعا عرضه وثلثين ذراعا ارتفاعه
→A na tento způsob uděláš jej: Tří set loktů bude dlouhost toho korábu, padesáti loktů širokost jeho a třidceti loktů vysokost jeho.
Okno uděláš v korábu, a svrchkem na loket vysokým zavřeš jej; dvéře také korábu v boku jeho postavíš, a pokoje spodní, druhé i třetí zděláš v něm.
→وتصنع كوا للفلك وتكمله الى حد ذراع من فوق. وتضع باب الفلك في جانبه. مساكن سفلية ومتوسطة وعلوية تجعله
فها انا آت بطوفان الماء على الارض لاهلك كل جسد فيه روح حياة من تحت السماء. كل ما في الارض يموت
→Já pak, aj, já uvedu potopu vod na zemi, aby zkaženo bylo všeliké tělo v němž je duch života pod nebem cožkoli bude na zemi umře.
ولكن اقيم عهدي معك. فتدخل الفلك انت وبنوك وامرأتك ونساء بنيك معك
→S tebou však učiním smlouvu svou; a vejdeš do korábu, ty i synové tvoji, žena tvá i ženy synů tvých s tebou.
ومن كل حيّ من كل ذي جسد اثنين من كلّ تدخل الى الفلك لاستبقائها معك. تكون ذكرا وانثى
→A ze všech živočichů všelikého těla, po dvém z každého uvedeš do korábu, abys je živé zachoval s sebou; samec a samice budou.
من الطيور كاجناسها ومن البهائم كاجناسها ومن كل دبابات الارض كاجناسها. اثنين من كلّ تدخل اليك لاستبقائه
→Z ptactva podlé pokolení jeho, a z hovad podlé pokolení jejich, ze všelikého také zeměplazu podlé pokolení jeho, po dvém z každého vejdou k tobě, aby živi zůstali.
وانت فخذ لنفسك من كل طعام يؤكل واجمعه عندك. فيكون لك ولها طعام
→Ty pak nabeř s sebou všeliké potravy, kteráž se jísti může, a shromažď sobě, aby byla tobě i jim ku pokrmu.
ففعل نوح حسب كل ما امره به الله. هكذا فعل
→I učinil Noé podle všého, jakž mu rozkazál Bůh, tak učinil. وقال الرب لنوح ادخل انت وجميع بيتك الى الفلك. لاني اياك رأيت بارا لديّ في هذا الجيل
→Potom řekl Hospodin k Noé: Vejdiž ty i všecka čeled tvá do korábu; nebo jsem tě viděl spravedlivého před sebou v národu tomto.
من جميع البهائم الطاهرة تأخذ معك سبعة سبعة ذكرا وانثى. ومن البهائم التي ليست بطاهرة اثنين ذكرا وانثى
→Ze všech hovad čistých vezmeš sobě sedmero a sedmero, samce a samici jeho, ale z hovad nečistých dvé a dvé, samce a samici jeho.
ومن طيور السماء ايضا سبعة سبعة ذكرا وانثى. لاستبقاء نسل على وجه كل الارض
→Z ptactva také nebeského sedmero a sedmero. samec a samice, aby živé zachováno bylo símě na vší zemi.
لاني بعد سبعة ايام ايضا امطر على الارض اربعين يوما واربعين ليلة. وامحو عن وجه الارض كل قائم عملته
→Nebo po dnech ještě sedmi já dštíti budu na zemi za čtyřidceti dnů a čtyřidceti nocí; a vyhladím se svrchku země všelikou podstatu, kterouž jsem učinil.
ففعل نوح حسب كل ما امره به الرب
→Tedy učinil Noé všecko tak, jakž mu přikázal Hospodin.
ولما كان نوح ابن ست مئة سنة صار طوفان الماء على الارض
→Byl pak Noé v šesti stech letech, když ta potopa přišla na zemi.
فدخل نوح وبنوه وامرأته ونساء بنيه معه الى الفلك من وجه مياه الطوفان
→A protož přišel Noé a synové jeho, i žena jeho, i ženy synů jeho s ním k korábu, pro vody potopy.
ومن البهائم الطاهرة والبهائم التي ليست بطاهرة ومن الطيور وكل ما يدبّ على الارض
→Z hovad také čistých i z hovad nečistých, i z ptactva a ze všeho, což se hýbe na zemi,
دخل اثنان اثنان الى نوح الى الفلك ذكرا وانثى. كما امر الله نوح
→Po dvém vešli k Noé do korábu, samec a samice, tak jakž byl rozkázal Bůh Noé.
وحدث بعد السبعة الايام ان مياه الطوفان صارت على الارض
→Stalo se pak po sedmí dnech, že vody potopy přišly na zemi.
في سنة ست مئة من حياة نوح في الشهر الثاني في اليوم السابع عشر من الشهر في ذلك اليوم انفجرت كل ينابيع الغمر العظيم وانفتحت طاقات السماء
→Léta šestistého věku Noé, druhého měsíce, sedmnáctého dne téhož měsíce, v ten den protrženy jsou všecky studnice propasti veliké, a průduchové nebeští otevříni jsou.
وكان المطر على الارض اربعين يوما واربعين ليلة
→I byl příval na zemi čtyřiceti dní a čtyřiceti nocí.
في ذلك اليوم عينه دخل نوح وسام وحام ويافث بنو نوح وامرأة نوح وثلث نساء بنيه معهم الى الفلك
→Toho dne všel Noé, Sem a Cham i Jáfet, synové Noé, žena Noé, a tři ženy synů jeho s ním do korábu.
هم وكل الوحوش كاجناسها وكل البهائم كاجناسها وكل الدبابات التي تدب على الارض كاجناسها وكل الطيور كاجناسها كل عصفور كل ذي جناح
→Oni i všeliký živočich podlé pokolení svého, i všeliké hovado podlé pokolení svého, a všeliký zeměplaz, kterýž se hýbe na zemi, podlé pokolení svého, i všeliké ptactvo vedlé pokolení svého, všelijací ptáci, všecko, což křídla má,
ودخلت الى نوح الى الفلك اثنين اثنين من كل جسد فيه روح حياة
→Vešli k Noé do korábu, po dvém ze všelikého těla, v němž byl duch života.
والداخلات دخلت ذكرا وانثى من كل ذي جسد كما امره الله. واغلق الرب عليه
→A což jich vešlo, samec a samice ze všelikého těla vešli, tak jakž byl přikázal jemu Bůh, a zavřel Hospodin po něm.
وكان الطوفان اربعين يوما على الارض. وتكاثرت المياه ورفعت الفلك. فارتفع عن الارض
→A když byla potopa za čtyřidceti dnů na zemi, tedy rozmnoženy jsou vody, až i vyzdvihly koráb, a vznesly jej od země.
وتعاظمت المياه وتكاثرت جدا على الارض. فكان الفلك يسير على وجه المياه
→Nebo zmohly se vody a rozmnoženy jsou velmi nad zemí, i zplýval koráb na vodách.
وتعاظمت المياه كثيرا جدا على الارض. فتغطت جميع الجبال الشامخة التي تحت كل السماء
→A tak naramně rozmohly se vody nad zemi, že přikryty jsou všecky hory nejvyšší, kteréž byly pode vším nebem.
خمس عشرة ذراعا في الارتفاع تعاظمت المياه. فتغطت الجبال
→Patnácte loktů zvýší rozmohly se vody, když přikryty jsou hory.
فمحا الله كل قائم كان على وجه الارض. الناس والبهائم والدبّابات وطيور السماء. فانمحت من الارض. وتبقّى نوح والذين معه في الفلك فقط
→I umřelo všeliké tělo, kteréž se hýbe na zemi, tak z ptactva, jako z hovad a živočichů, i všelikého hmyzu, kterýž se plazí po zemi, i každého člověka.
فمحا الله كل قائم كان على وجه الارض. الناس والبهائم والدبّابات وطيور السماء. فانمحت من الارض. وتبقّى نوح والذين معه في الفلك فقط
→Všého, což mělo dýchání ducha života v chřípích svých a, z všého, což bylo na suše, pomřelo.
فمحا الله كل قائم كان على وجه الارض. الناس والبهائم والدبّابات وطيور السماء. فانمحت من الارض. وتبقّى نوح والذين معه في الفلك فقط
→A tak vyhladil Bůh všelikou podstatu, kteráž byla na tváři země, od člověka až do hovada, až do zeměplazu, a až do ptactva nebeského, vyhlazeno jest, pravím, z země; a zůstal toliko Noé, a kteříž s ním byli v korábu.
وتعاظمت المياه على الارض مئة وخمسين يوم
→I trvaly vody nad zemí za sto a padesáte dnů.
ثم ذكر الله نوحا وكل الوحوش وكل البهائم التي معه في الفلك. واجاز الله ريحا على الارض فهدأت المياه
→Rozpomenul se pak Bůh na Noé, i všecky živočichy a všecka hovada, kteráž byla s ním v korábu; pročež uvedl Bůh vítr na zemi, i zastavily se vody.
ورجعت المياه عن الارض رجوعا متواليا. وبعد مئة وخمسين يوما نقصت المياه
→A zavříny jsou studnice propasti i průduchové nebeští, a zastaven jest příval s nebe.
ورجعت المياه عن الارض رجوعا متواليا. وبعد مئة وخمسين يوما نقصت المياه
→I navrátily se vody se svrchku země, odcházejíce zase, a opadly vody po stu a padesáti dnech,
واستقر الفلك في الشهر السابع في اليوم السابع عشر من الشهر على جبال اراراط
→ tak se odpočinul korab sedmého měsíce v sedmnáctý den toho měsíce na horách Ararat.
وكانت المياه تنقص نقصا متواليا الى الشهر العاشر. وفي العاشر في اول الشهر ظهرت رؤوس الجبال
→Když pak vody odcházely a opadaly až do desátého měsíce, prvního dne téhož desátého měsíce ukázali se vrchové hor.
وحدث من بعد اربعين يوما ان نوحا فتح طاقة الفلك التي كان قد عملها
→I stalo se po čtyřidcíti dnech, otevřev Noé okno v korábu, kteréž byl udělal,
وارسل الغراب. فخرج مترددا حتى نشفت المياه عن الارض
→Vypustil krkavce. Kterýžto vyletuje zase se vracoval, dokudž nevyschly vody na zemi.
ثم ارسل الحمامة من عنده ليرى هل قلّت المياه عن وجه الارض
→Potom vypustil holubici od sebe, aby věděl, již-li by opadly vody se svrchku země.
فلم تجد الحمامة مقرا لرجلها. فرجعت اليه الى الفلك. لان مياها كانت على وجه كل الارض. فمدّ يده واخذها وادخلها عنده الى الفلك
→Kterážto když nenašla, kde by odpočinula noha její, navrátila se k němu do korábu; nebo vody byly po vší zemi. On pak vztáhna ruku svou, vzal ji, a vnesl k sobě do korábu.
فلبث ايضا سبعة ايام أخر وعاد فارسل الحمامة من الفلك
→A počkal ještě sedm dní jiných, a opět vypustil holubice z korabu.
فأتت اليه الحمامة عند المساء واذا ورقة زيتون خضراء في فمها. فعلم نوح ان المياه قد قلّت عن الارض
→I přiletěla k němu holubice k večerou, a aj, list olivový utržený v ústech jejích. Tedy poznal Noé, že opadly vody se svrchku země.
فلبث ايضا سبعة ايام أخر وارسل الحمامة فلم تعد ترجع اليه ايض
→I čekal ještě sedm dní jiných, a opět vypustil holubici, kterážto nevrátila se k němu více.
I stalo se šestistého prvního léta, v první den měsíce prvního, že vyschly vody na zemi. I odjal Noé přikrytí korábu a uzřel, ano již oschl svrchek země.
→وكان في السنة الواحدة والست مئة في الشهر الاول في اوّل الشهر ان المياه نشفت عن الارض. فكشف نوح الغطاء عن الفلك ونظر فاذا وجه الارض قد نشف
وفي الشهر الثاني في اليوم السابع والعشرين من الشهر جفّت الارض
→Druhého pak v dvacátý sedmý den téhož měsice oschla země.
وكلم الله نوحا قائل
→ I mluvil Bůh k Noé, řka:
اخرج من الفلك انت وامرأتك وبنوك ونساء بنيك معك
→Vyjdi z korábu, ty i žena tvá, a synové tvoji, i ženy synů tvých s tebou.
وكل الحيوانات التي معك من كل ذي جسد الطيور والبهائم وكل الدبابات التي تدب على الارض اخرجها معك. ولتتوالد في الارض وتثمر وتكثر على الارض
→Všecky živočichy, kteříž jsou s tebou ze všelikého těla, tak z ptactva jako z hovad a všelikého zeměplazu, kterýž se hýbe na zemi, vyveď s sebou; ať se v hojnosti rozplozují na zemi, a rostou a množí se na zemi.
فخرج نوح وبنوه وامرأته ونساء بنيه معه
→I vyšel Noé a synové jeho ženu jeho a ženy synů jeho s ním.
وكل الحيوانات كل الدبابات وكل الطيور كل ما يدبّ على الارض كانواعها خرجت من الفلك
→Každý živočich, každý zeměplaza všecko ptactvo, všecko, což se hýbe na zemi, po pokoleních svých vyšlo z korábu.
وبنى نوح مذبحا للرب. واخذ من كل البهائم الطاهرة ومن كل الطيور الطاهرة واصعد محرقات على المذبح
→Tedy vzdělal Noé oltář Hospodinu, a vzav ze všech hovad čistých i ze všeho ptactva čistého, obětoval zápaly na tom oltáři.
(wayyarah yahawe et reah hannihoah wayomwer yahwe el libbow lo osip leqalel owd et haadamah baabur haadam ki yešer leb haadam ra minneuraw welo osip owd lehakkowt et kal hay kaašer asiti) וַיָּרַח יְהוָה אֶת־רֵיחַ הַנִּיחֹחַ וַיֹּאמֶר יְהוָה אֶל־לִבֹּו לֹא־אֹסִף לְקַלֵּל עֹוד אֶת־הָאֲדָמָה בַּעֲבוּר הָאָדָם כִּי יֵצֶר לֵב הָאָדָם רַע מִנְּעֻרָיו וְלֹא־אֹסִף עֹוד לְהַכֹּות אֶת־כָּל־חַי כַּאֲשֶׁר עָשִׂיתִי׃
→I zachutnal Hospodin vůni tu příjemnou, a řekl Hospodin v srdci svém: Nebudu více zlořečiti zemi pro člověka, proto že myšlení srdce lidského zlé jest od mladosti jeho; aniž budu více bíti všeho, což živo jest, jako jsem učinil.
فتنسم الرب رائحة الرضا. وقال الرب في قلبه لا اعود العن الارض ايضا من اجل الانسان لان تصوّر قلب الانسان شرير منذ حداثته. ولا اعود ايضا أميت كل حيّ كما فعلت
→A řekl Hospodin v srdci svém: Nebudu více zlořečiti zemi pro člověka, proto že myšlení srdce lidského zlé jest od mladosti jeho; aniž budu více bíti všeho, což živo jest, jako jsem učinil.
مدة كل ايام الارض زرع وحصاد وبرد وحرّ وصيف وشتاء ونهار وليل لا تزال
→Nýbrž dokavadž země trvati bude, setí a žeň, studeno i horko, léto a zima, den také a noc nepřestanou.
وبارك الله نوحا وبنيه وقال لهم اثمروا واكثروا واملأوا الارض
→Tedy požehnal Bůh Noé i synům jeho a řekl jim: Ploďtež se a rozmnožujte se, a naplňte zemi.
ولتكن خشيتكم ورهبتكم على كل حيوانات الارض وكل طيور السماء. مع كل ما يدبّ على الارض وكل اسماك البحر قد دفعت الى ايديكم
→Strach váš a hrůza vaše buď na všeliký živočich země, a na všecko ptactvo nebeské. Všecko, což se hýbe na zemi, a všecky ryby mořské v ruce vaše dány jsou.
كل دابة حية تكون لكم طعاما. كالعشب الاخضر دفعت اليكم الجميع
→Všecko, což se hýbe a je živo, bude vám za pokrm, jako bylinu zelenou, dal jsem vám to všecko.
غير ان لحما بحياته دمه لا تاكلوه
→A však masa s duší jeho, kteráž jest krev jeho, nebudete jísti.
واطلب انا دمكم لانفسكم فقط. من يد كل حيوان اطلبه. ومن يد الانسان اطلب نفس الانسان. من يد الانسان اخيه
→A zajisté krve vaší, duší vašich vyhledávati budu; z rukou každého hovada vyhledávati jí budu, i z ruky člověka, ano i z ruky každého bratra jeho budu vyhledávati duše člověka.
سافك دم الانسان بالانسان يسفك دمه. لان الله على صورته عمل الانسان
→Kdo by koli vylil krev člověka, skrze člověka vylita bude krev jeho; nebo k obrazu svému učinil Bůh člověka.
فاثمروا انتم واكثروا وتوالدوا في الارض وتكاثروا فيه
→Vy pak ploďte a množte se; v hojnosti se rozploďte na zemi, a rozmnoženi buďte na ní.
وكلم الله نوحا وبنيه معه قائل
→I mluvil Bůh k Noé a synům jeho s ním, řka:
وها انا مقيم ميثاقي معكم ومع نسلكم من بعدكم
→Já zajisté vcházím v smlouvu svou s vámi, i s semenem vaším po vás,
ومع كل ذوات الانفس الحيّة التي معكم. الطيور والبهائم وكل وحوش الارض التي معكم من جميع الخارجين من الفلك حتى كل حيوان الارض
→A se všelikou duší živou, kteráž jest s vámi, z ptactva, z hovad a ze všech živočichů zemských, kteříž jsou s vámi, ode všech, kteříž vyšli z korábu, až do všelikého živočicha zemského.
وقال الله هذه علامة الميثاق الذي انا واضعه بيني وبينكم وبين كل ذوات الانفس الحيّة التي معكم الى اجيال الدهر
→Protož utvrzuji smlouvu svou s vámi, že nebude vyhlazeno více všeliké tělo vodami potopy; aniž bude více potopa k zkažení země.
وقال الله هذه علامة الميثاق الذي انا واضعه بيني وبينكم وبين كل ذوات الانفس الحيّة التي معكم الى اجيال الدهر
→I řekl Bůh: Totoť bude znamení smlouvy, kteréž já dávám, mezi mnou a mezi vámi, a mezi všelikou duší živou, kteráž jest s vámi, po všecky věky.
وضعت قوسي في السحاب فتكون علامة ميثاق بيني وبين الارض.
→Duhu svou postavil jsem na oblaku, a bude na znamení smlouvy mezi mnou a mezi zemí.
فيكون متى انشر سحابا على الارض وتظهر القوس في السحاب
→ A budeť, když uvedu mračný oblak nad zemí, a ukáže se duha na oblaku,
اني اذكر ميثاقي الذي بيني وبينكم وبين كل نفس حيّة في كل جسد. فلا تكون ايضا المياه طوفانا لتهلك كل ذي جسد
→Že se rozpomenu na smlouvu svou, kteráž jest mezi mnou a mezi vámi a mezi všelikou duší živou v každém těle; a nebudou více vody ku potopě, aby zahladily všeliké tělo.
فمتى كانت القوس في السحاب ابصرها لاذكر ميثاقا ابديا بين الله وبين كل نفس حيّة في كل جسد على الارض
→Nebo když bude duha ta na obalku, opatřím na ni, abych se rozpomenul na smlouvu věčnou mezi Bohem a mezi duší živou v každém těle, kteréž je na zemi.
وقال الله لنوح هذه علامة الميثاق الذي انا اقمته بيني وبين كل ذي جسد على الارض
→I řekl Bůh k Noé: Toť jest znamení smlouvy, kterouž jsem utvrdil mezi sebou a mezi všelikým tělem, kteréž jest na zemi.
وكان بنو نوح الذين خرجوا من الفلك ساما وحاما ويافث. وحام هو ابو كنعان
→Byli pak synové Noé, kteříž vyšli z korábu: Sem, Cham a Jáfet; a Cham byl otec Kanánův.
هؤلاء الثلاثة هم بنو نوح. ومن هؤلاء تشعبت كل الارض
→Ti tři jsou synové Noé, a ti se rozprostřeli po vší zemi.
وابتدأ نوح يكون فلاحا وغرس كرما
→Noé pak obíraje se s zemí, začal dělati vinice.
وشرب من الخمر فسكر وتعرّى داخل خبائه
→A pije víno, opil se, a obnažil se u prostřed stanu svého.
فابصر حام ابو كنعان عورة ابيه واخبر اخويه خارج
→Viděl pak Cham, otec Kanánův, hanbu otce svého, a pověděl oběma bratřím svým vně.
فأخذ سام ويافث الرداء ووضعاه على اكتافهما ومشيا الى الوراء وسترا عورة ابيهما ووجهاهما الى الوراء. فلم يبصرا عورة ابيهم
→Tedy vzali Sem a Jáfet oděv, kterýžto oba položili na ramena svá, a jdouce zpátkem, zakryli hanbu otce svého; tváři pak jich byly odvráceny, a hanby otce svého neviděli.
فلما استيقظ نوح من خمره علم ما فعل به ابنه الصغير
→Procítiv pak Noé po svém víně, zvěděl, co mu učinil syn jeho mladší.
فقال ملعون كنعان. عبد العبيد يكون لاخوته
→I řekl: Zlořečený Kanán, služebník služebníků bude bratřím svým.
Řekl také: Požehnaný Hospodin, Bůh Semův, a buď Kanán služebníkem jejich.
→وقال مبارك الرب اله سام. وليكن كنعان عبدا لهم
ليفتح الله ليافث فيسكن في مساكن سام. وليكن كنعان عبدا لهم
→Rozšiřiž Bůh milostivě Jáfeta, aby bydlil v stáncích Semových, a buď Kanán služebníkem jejich.
وعاش نوح بعد الطوفان ثلث مئة وخمسين سنة
→Živ pak byl Noé po potopě tři sta a padesáte let.
فكانت كل ايام نوح تسع مئة وخمسين سنة ومات
→A tak bylo všech dnů Noé devět set a padesáte let, i umřel.
وهذه مواليد بني نوح. سام وحام ويافث. وولد لهم بنون بعد الطوفان
→Tito jsou pak rodové synů Noé, Sema, Chama a Jáfeta, jimž se tito synové zrodili po potopě.
بنو يافث جومر وماجوج وماداي وياوان وتوبال وماشك وتيراس
→ Synové Jáfetovi: Gomer a Magog, a Madai, a Javan, a Tubal, a Mešech, a Tiras.
وبنو جومر اشكناز وريفاث وتوجرمة
→ Synové pak Gomerovi: Ascenez, Rifat, a Togorma.
وبنو ياوان أليشة وترشيش وكتّيم ودودانيم
→Synové pak Javanovi: Elisa a Tarsis, Cetim a Dodanim.
من هؤلاء تفرقت جزائر الامم باراضيهم كل انسان كلسانه حسب قبائلهم باممهم
→Od těch rozděleni jsou ostrovové národů po krajinách jejich, každý podlé jazyku svého, vedlé čeledi své, v národech svých.
وبنو حام كوش ومصرايم وفوط وكنعان
→Synové pak Chamovi: Chus a Mizraim a Put a Kanán.
وبنو كوش سبا وحويلة وسبتة ورعمة وسبتكا. وبنو رعمة شبا وددان
→A synové Chusovi: Sába, Evila, a Sabata, a Regma, a Sabatacha. Synové pak Regmovi: Sába a Dedan.
وكوش ولد نمرود الذي ابتدأ يكون جبارا في الارض
→Zplodil také Chus Nimroda; onť jest počal být mocným na zemi.
الذي كان جبار صيد امام الرب. لذلك يقال كنمرود جبار صيد امام الرب
→To byl silný lovec před Hospodinem; protož se říká: Jako Nimrod silný lovec před Hospodinem.
وكان ابتداء مملكته بابل وآرك واكّد وكلنة في ارض شنعار
→Počátek pak jeho království byl Babylon a Erech, Achad a Chalne, v zemi Sinear.
من تلك الارض خرج اشور وبنى نينوى ورحوبوث عير وكالح
→Z země té vyšel do Assur, kdežto vystavěl Ninive, a Rohobot město, a Chále,
ورسن بين نينوى وكالح. هي المدينة الكبيرة
→A Rezen mezi Ninive a mezi Chále; toť jest město veliké.
ومصرايم ولد لوديم وعناميم ولهابيم ونفتوحيم
→Mizraim pak zplodil Ludim a Anamim, a Laabim, a Neftuim,
وفتروسيم وكسلوحيم. الذين خرج منهم فلشتيم وكفتوريم
→A Fetruzim, a Chasluim, (odkudž pošli Filistinští) a Kafturim.
وكنعان ولد صيدون بكره وحثّا
→Kanán pak zplodil Sidona prvorozeného svého, a Het,
واليبوسي والاموري والجرجاشيّ
→ A Jebuzea, a Amorea, a Gergezea,
والحّويّ والعرقيّ والسّينيّ
→A Hevea, a Aracea, a Sinea,
والأرواديّ والصّماريّ والحماثيّ. وبعد ذلك تفرقت قبائل الكنعاني
→A Aradia, a Samarea, a Amatea; a potom odtud rozprostřely se čeledi Kananejských.
وكانت تخوم الكنعاني من صيدون حينما تجيء نحو جرار الى غزّة وحينما تجيء نحو سدوم وعمورة وأدمة وصبوييم الى لاشع
→A bylo pomezí Kananejských od Sidonu, když jdeš k Gerar až do Gázy; a odtud když jdeš k Sodomě a Gomoře, a Adama a Seboim až do Lázy.
هؤلاء بنو حام حسب قبائلهم كالسنتهم باراضيهم واممهم
→Ti jsou synové Chamos, po čeledech svých, vedle jazyků svých, v národech svých.
وسام ابو كل بني عابر اخو يافث الكبير ولد له ايضا بنون
→Semovi také, otci všech synů Heber, bratru Jáfeta staršího zrozeni jsou synové.
بنو سام عيلام واشور وارفكشاد ولود وارام
→A tito jsou synové Semovi: Elam, a Assur, a Arfaxad, a Lud, a Aram.
وبنو ارام عوص وحول وجاثر وماش
→Synové pak Aramovi: Hus, a Hul, a Geter, a Mas.
وارفكشاد ولد شالح وشالح ولد عابر
→Potom Arfaxad zplodil Sále; a Sále zplodil Hebera.
ولعابر ولد ابنان . اسم الواحد فالج لان في ايامه قسمت الارض. واسم اخيه يقطان
→Heberovi také narodili se dva synové; jméno jednoho Peleg, proto že za dnů jeho rozdělena byla země, a jméno bratra jeho Jektan.
ويقطان ولد ألموداد وشالف وحضرموت ويارح
→Jektan pak zplodil Elmodada, a Salefa, a Azarmota, a Járe,
وهدورام واوزال ودقلة Гадорама, Узала, Диклу,
→(weet hadowram weet uzal weet diqlah) וְאֶת־הֲדֹורָם וְאֶת־אוּזָל וְאֶת־דִּקְלָה׃
وعوبال وأبيمايل وشب Овала, Авимаила, Шеву,
→(waet owbal weet abimael weet šeba) וְאֶת־עֹובָל וְאֶת־אֲבִימָאֵל וְאֶת־שְׁבָא׃
وأوفير وحويلة ويوباب. جميع هؤلاء بنو يقطان Офира, Хавилу и Иовава. Все эти сыновья Иоктана.
→(weet owpir weet hawilah weet yowbab kal elleh bene joktan ) וְאֶת־אֹופִר וְאֶת־חֲוִילָה וְאֶת־יֹובָב כָּל־אֵלֶּה בְּנֵי יָקְטָן׃
وكان مسكنهم من ميشا حينما تجيء نحو سفار جبل المشرق هؤلاء بنو سام حسب قبائلهم كالسنتهم باراضيهم حسب اممهم
→ A bylo bydlení jejich od Mesa, když jdeš k Sefar hoře na východ slunce.
(eleh bene šem lemišpehotam lilšonotam bearsotam legowyehem) אֵלֶּה בְנֵי־שֵׁם לְמִשְׁפְּחֹתָם לִלְשֹׁנֹתָם בְּאַרְצֹתָם לְגֹויֵהֶם׃
→Tiť jsou synové Semovi po čeledech svých, vedlé jazyků svých, po krajinách svých, v národech svých.
هؤلاء قبائل بني نوح حسب مواليدهم باممهم. ومن هؤلاء تفرقت الامم في الارض بعد الطوفان
→Ty jsou čeledi synů Noé po rodech svých, v národech svých; a od těch rozdělili se národové na zemi po potopě.
Byla pak všecka země jazyka jednoho a řečí jedné.
→وكانت الارض كلها لسانا واحدا ولغة واحدة
I stalo se, když se brali od východu, nalezli pole v zemi Sinear, a bydlili tam.
→ وحدث في ارتحالهم شرقا انهم وجدوا بقعة في ارض شنعار وسكنوا هناك
A řekli jeden druhému. No, nadělejme cihel, a vypalimeje ohněm. I měli cihly misto kamen, a zemi lepkou misto vápna.
→وقال بعضهم لبعض هلم نصنع لبنا ونشويه شيا. فكان لهم اللبن مكان الحجر وكان لهم الحمر مكان الطين
Nebo řekli Může, vystavějme sobě město a věží, jejíž by vrch dosahal k nebi, a tak učinime sobě jméno, abychom nebyli rozptýlení po vši zemi.
→وقالوا هلم نبن لانفسنا مدينة وبرجا راسه بالسماء. ونصنع لانفسنا اسما لئلا نتبدد على وجه كل الارض
Sstoupil pak Hospodin, aby viděl to město a věži, kterouž stavěli synové lidští.
→فنزل الرب لينظر المدينة والبرج اللذين كان بنو آدم يبنونهم
A řekl Hospodin: Aj, lid jeden a jazyk jeden všechněch těchto, a toť jest začátek díla jejich; nyní pak nedadí sobě v tom překaziti, což umínili dělati.
→ وقال الرب هوذا شعب واحد ولسان واحد لجميعهم وهذا ابتداؤهم بالعمل. والآن لا يمتنع عليهم كل ما ينوون ان يعملوه
Proto sstupme a změtime tam jazyk jejich, aby jeden druhého jazyku nerozuměl.
→هلم ننزل ونبلبل هناك لسانهم حتى لا يسمع بعضهم لسان بعض
A tak rozptýlil je Hospodin odtud po vší zemi; i přestali stavěti města toho.
→فبددهم الرب من هناك على وجه كل الارض. فكفّوا عن بنيان المدينة
Protož nazváno jest jméno jeho Bábel; nebo tu zmátl Hospodin jazyk vší země; a odtud rozptýlil je Hospodin po vší zemi.
→لذلك دعي اسمها بابل. لان الرب هناك بلبل لسان كل الارض. ومن هناك بددهم الرب على وجه كل الارض
Titoť jsou rodové Semovi: Sem, když byl ve stu letech, zplodil Arfaxada ve dvou letech po potopě.
→هذه مواليد سام. لما كان سام ابن مئة سنة ولد ارفكشاد بعد الطوفان بسنتين
A byl živ Sem po zplození Arfaxada pět set let; a plodil syny a dcery.
→وعاش ارفكشاد خمسا وثلاثين سنة وولد شالح
Arfaxad pak živ byl pět a třidceti let, a zplodil Sále.
→وعاش ارفكشاد خمسا وثلاثين سنة وولد شالح
A po zplození Shelah Arfaxad žil čtyří sta a tři let a plodil syny a dcery.
→وعاش ارفكشاد بعدما ولد شالح اربع مئة وثلث سنين وولد بنين وبنات
A živ byl Sále po zplození Hebera čtyři sta a tři léta; a plodil syny a dcery.
→وعاش شالح بعدما ولد عابر اربع مئة وثلث سنين وولد بنين وبنات.
Živ pak byl Heber čtyři a třidceti let, a zplodil Pelega.
→وعاش عابر اربعا وثلاثين سنة وولد فالج
A živ byl Heber po zplození Pelega čtyři sta a třidceti let; a plodil syny a dcery.
→وعاش عابر بعدما ولد فالج اربع مئة وثلاثين سنة وولد بنين وبنات
Héber pak živ byl 34 let, a zplodil Péleg.
→وعاش عابر اربعا وثلاثين سنة وولد فالج
A živ byl Peleg po zplození Réhu dvě stě a devět let; a plodil syny a dcery.
→وعاش عابر بعدما ولد فالج اربع مئة وثلاثين سنة وولد بنين وبنات
Réhu také živ byl třidceti a dvě létě, a zplodil Sáruga.
→وعاش عابر اربعا وثلاثين سنة وولد فالج
Umřel pak Háran prvé než Táre otec jeho v zemi narození svého, totiž v Ur Kaldejských.
→ومات هاران قبل تارح ابيه في ارض ميلاده في اور الكلدانيين
I zpojímali sobě ženy Abram a Náchor; jméno ženy Abramovy Sarai, a jméno ženy Náchorovy Melcha, dcera Háranova, kterýž byl otec Melchy a Jeschy.
→واتخذ ابرام وناحور لانفسهما امرأتين. اسم امرأة ابرام ساراي واسم امرأة ناحور ملكة بنت هاران ابي ملكة وابي يسكة
Byla pak Sarai neplodná, a neměla dětí.
→وكانت ساراي عاقرا ليس لها ولد
I vzal Táre Abrama syna svého, a Lota syna Háranova, vnuka svého, a Sarai nevěstu svou, ženu Abrama syna svého, a vyšli spolu z Ur Kaldejských, aby se brali do země Kananejské, a přišli až do Cháran, a bydlili tam.
→واخذ تارح ابرام ابنه ولوطا بن هاران ابن ابنه وساراي كنته امرأة ابرام ابنه. فخرجوا معا من اور الكلدانيين ليذهبوا الى ارض كنعان. فأتوا الى حاران واقاموا هناك
A byli dnové Táre dvě stě a pět let; i umřel Táre v Cháran.
→وكانت ايام تارح مئتين وخمس سنين. ومات تارح في حاران
Nebo byl řekl Hospodin Abramovi. Vyjdi z země své a z příbuznosti své. z domu otce svého do země kterouž ukáží tobě.
→وقال الرب لابرام اذهب من ارضك ومن عشيرتك ومن بيت ابيك الى الارض التي اريك
A učiním tě, v národ veliký, a požehnám tobě, a zvelebím jméno tvé, a budeš požehnání.
→فاجعلك امة عظيمة واباركك واعظم اسمك وتكون بركة
Požehnám také dobrořečícím tobě, a zlořečícím tobě zlořečiti budu; ano požehnány budou v tobě všecky čeledi země.
→وابارك مباركيك ولاعنك العنه. وتتبارك فيك جميع قبائل الارض
I vyšel Abram, tak jakž mu byl mluvil Hospodin, a šel s ním Lot. (Byl pak Abram v sedmdesáti pěti letech, když vyšel z Cháran.)
→ فذهب ابرام كما قال له الرب وذهب معه لوط. وكان ابرام ابن خمس وسبعين سنة لما خرج من حاران
A vzal Abram Sarai manželku svou, a Lota syna bratra svého, a všecko zboží své, kteréhož nabyli, i duše, kterýchž dosáhli v Cháran. A vyšedše, brali se do země Kananejské, až i přišli do ní.
→فاخذ ابرام ساراي امرأته ولوطا ابن اخيه وكل مقتنياتهما التي اقتنيا والنفوس التي امتلكا في حاران. وخرجوا ليذهبوا الى ارض كنعان. فأتوا الى ارض كنعان
I prošel Abram tu zemi až k místu Sichem, to jest až k rovině More. A tehdáž Kananejští byli v zemi.
→واجتاز ابرام في الارض الى مكان شكيم الى بلّوطة مورة. وكان الكنعانيون حينئذ في الارض
I ukázal se Hospodin Abramovi a řekl: Semeni tvému dám zemi tuto. Tedy vzdělal tu oltář Hospodinu, kterýž se byl ukázal jemu.
→وظهر الرب لابرام وقال لنسلك اعطي هذه الارض. فبنى هناك مذبحا للرب الذي ظهر له
A odtud podal se k hoře, kteráž leží na východ od Bethel, kdežto rozbil stan svůj, tak že mu Bethel byl na západ, Hai pak na východ; i vzdělal tam oltář Hospodinu, a vzýval jméno Hospodinovo.
→ثم نقل من هناك الى الجبل شرقي بيت ايل ونصب خيمته. وله بيت ايل من المغرب وعاي من المشرق. فبنى هناك مذبحا للرب ودعا باسم الرب
Potom hnul se Abram dále, a odebral se odtud ku poledni.
→ثم ارتحل ابرام ارتحالا متواليا نحو الجنوب
Byl pak hlad v té zemi; protož sstoupil Abram do Egypta, aby tam byl pohostinu; nebo veliký byl hlad v té zemi.
→وحدث جوع في الارض. فانحدر ابرام الى مصر ليتغرب هناك. لان الجوع في الارض
I stalo se, že když přicházel blízko k Egyptu, řekl k Sarai manželce své: Aj, nyní znám, že jsi žena krásné tváři.
→وحدث لما قرب ان يدخل مصر انه قال لساراي امرأته اني قد علمت انك امرأة حسنة المنظر
A stane se, že když tě uzří Egyptští, řeknou: To jest manželka jeho; i zabijí mne, tebe pak živé nechají.
→فيكون اذا رآك المصريون انهم يقولون هذه امرأته. فيقتلونني ويستبقونك
Prav medle, že jsi sestra má, aby mi dobře bylo příčinou tvou, a živa zůstala duše má pro tebe.
→قولي انك اختي. ليكون لي خير بسببك وتحيا نفسي من اجلك
I stalo se, když všel Abram do Egypta, viděli Egyptští ženu, že krásná byla náramně.
→فحدث لما دخل ابرام الى مصر ان المصريين رأوا المرأة انها حسنة جد
A vidouce ji knížata Faraonova, schválili ji před ním; i vzata jest žena do domu Faraonova.
→ورآها رؤساء فرعون ومدحوها لدى فرعون. فأخذت المرأة الى بيت فرعون
Kterýžto i Abramovi dobře učinil pro ni; a měl ovce a voly a osly, i služebníky a děvky, též oslice a velbloudy.
→فضرب الرب فرعون وبيته ضربات عظيمة بسبب ساراي امرأة ابرام
Ale Hospodin trápil Faraona ranami velikým a dům jeho, pro Sarai manželku Abrámovi.
→Mais l'Eternel frappa de grandes plaies Pharaon et sa maison, à cause de Saraï femme d'Abram. فضرب الرب فرعون وبيته ضربات عظيمة بسبب ساراي امرأة ابرام
Protož povolal Farao Abrama a řekl: Cos mi to učinil? Pročežs mi neoznámil, že ona manželka tvá jest?
→فدعا فرعون ابرام وقال ما هذا الذي صنعت بي. لماذا لم تخبرني انها امرأتك
Proč jsi řekl: Sestra má jest? A vzal jsem ji sobě za ženu. Protož nyní, teď máš manželku svou, vezmi a jdi.
→لماذا قلت هي اختي حتى اخذتها لي لتكون زوجتي. والآن هوذا امرأتك. خذها واذهب
I poručil o něm Farao mužům, a propustili ho, i manželku jeho i všecko, což měl.
→فاوصى عليه فرعون رجالا فشيعوه وامرأته وكل ما كان له
Vstoupil tedy Abram z Egypta on i žena jeho i všecko, což měl, a Lot s ním, ku poledni.
→فصعد ابرام من مصر هو وامرأته وكل ما كان له ولوط معه الى الجنوب
Byl pak Abram bohatý velmi na dobytek, na stříbro i na zlato.
→وكان ابرام غنيا جدا في المواشي والفضة والذهب
A šel cestami svými od poledne až do Bethel, až k místu tomu, kdež prvé byl stánek jeho, mezi Bethel a Hai,
→وسار في رحلاته من الجنوب الى بيت ايل. الى المكان الذي كانت خيمته فيه في البداءة بين بيت ايل وعاي
K místu oltáře, kterýž tam byl prvé vzdělal, kdežto vzýval Abram jméno Hospodinovo.
→الى مكان المذبح الذي عمله هناك اولا. ودعا هناك ابرام باسم الرب
Také i Lot, kterýž s Abramem chodil, měl ovce a voly i stany.
→ولوط السائر مع ابرام كان له ايضا غنم وبقر وخيام
A nemohla jim země postačovati, aby spolu bydlili, proto že zboží jich bylo veliké, tak že nemohli spolu bydliti.
→ولم تحتملهما الارض ان يسكنا معا. اذ كانت املاكهما كثيرة. فلم يقدرا ان يسكنا مع
Odkudž vznikla nesnáz mezi pastýři stáda Abramova a mezi pastýři stáda Lotova; nebo Kananejští a Ferezejští tehdáž bydlili v zemi té.
→فحدثت مخاصمة بين رعاة مواشي ابرام ورعاة مواشي لوط. وكان الكنعانيون والفرزّيون حينئذ ساكنين في الارض
Řekl tedy Abram k Lotovi: Nechžť, prosím, není nesnáze mezi mnou a tebou, a mezi pastýři mými a pastýři tvými, poněvadž muži bratří jsme.
→فقال ابرام للوط لا تكن مخاصمة بيني وبينك وبين رعاتي ورعاتك. لاننا نحن اخوان
Zdaliž není před tebou všecka země? Odděl se, prosím, ode mne. Půjdeš-li na levo, já na pravo se držeti budu; pakli půjdeš na pravo, na levo se držeti budu.
→أليست كل الارض امامك. اعتزل عني. ان ذهبت شمالا فانا يمينا وان يمينا فانا شمال
Pozdvch tedy Lot očí svých, spatřil všechen rovinu vůkol Jordánu, kteráž před tim než Hospodin zkazil Sodoma a Gomora všecka až k Ságor a svlažovana byla jako zahrada Hospodinova, jako země Egyptská.
→فرفع لوط عينيه ورأى كل دائرة الاردن ان جميعها سقي قبلما اخرب الرب سدوم وعمورة كجنة الرب كارض مصر. حينما تجيء الى صوغر
zvolil sobě Lot všecku rovinu Jordánskou, a bral se k východu; a tak oddělili se jeden od druhého.
→فاختار لوط لنفسه كل دائرة الاردن وارتحل لوط شرقا. فاعتزل الواحد عن الآخر
Abram bydlel v zemi kananejské, ale lot přebyval v městech té roviny.
→ابرام سكن في ارض كنعان ولوط سكن في مدن الدائرة ونقل خيامه الى سدوم
Lidé sodomšti byli zlí, a hříšnici před hospodinem velice.
→وكان اهل سدوم اشرارا وخطاة لدى الرب جد
I řekl Hospodin Abramovi, když se oddělil od něho Lot: Pozdvihni nyní očí svých, a pohleď z místa, na němž jsi, na půlnoci a na poledne, i na východ a na západ.
→ وقال الرب لابرام بعد اعتزال لوط عنه. ارفع عينيك وانظر من الموضع الذي انت فيه شمالا وجنوبا وشرقا وغرب
Nebo všecka zemi, kterouž vidíš, tobě dám a semeni tvému až na věky.
→لان جميع الارض التي انت ترى لك اعطيها ولنسلك الى الابد
A rozmnožím símě tvé jako prach země; nebo jestliže kdo bude moci sčísti prach země, tedy i símě tvé sečteno bude.
→واجعل نسلك كتراب الارض. حتى اذا استطاع احد ان يعد تراب الارض فنسلك ايضا يعدّ
Vstaň, projdi tu zemi na dýl i na šír její, nebo tobě ji dám
→قم امش في الارض طولها وعرضها. لاني لك اعطيه
Tedy Abram bydlil v rovinách Mamre, kteréž jsou při Hebronu, kdežto vzdělal oltář Hospodinu.
→فنقل ابرام خيامه واتى واقام عند بلوطات ممرا التي في حبرون. بنى هناك مذبحا للرب
Stalo se pak ve dnech těch, že Amrafel král Sinearský, Arioch král Elasarský, Chedorlaomer král Elamitský, a Thádal král Goimský,
→وحدث في ايام أمرافل ملك شنعار وأريوك ملك ألاسار وكدرلعومر ملك عيلام وتدعال ملك جوييم
Vyzdvihli válku proti Bérovi králi Sodomskému, a proti Bersovi králi Gomorskému, a Senábovi králi Adamatskému, a Semeberovi králi Seboimskému, a králi Bélamskému, to jest Ségorskému.
→ان هؤلاء صنعوا حربا مع بارع ملك سدوم وبرشاع ملك عمورة وشنآب ملك أدمة وشمئيبر ملك صبوييم وملك بالع التي هي صوغر
Všickni tito sjeli se do údolí Siddim, to jest již moře solné.
→جميع هؤلاء اجتمعوا متعاهدين الى عمق السديم الذي هو بحر الملح
Dvanácte let sloužili Chedorlaomerovi, třináctého pak léta zprotivili se.
→اثنتي عشرة سنة استعبدوا لكدرلعومر والسنة الثالثة عشرة عصوا عليه
Protož léta čtrnáctého přitáhl Chedorlaomer a králové, kteříž byli s ním, a pobili Refaimské v Astarotu Karnaimských, a Zuzimské v Cham, a Eminské na rovinách Kariataimských,
→وفي السنة الرابعة عشرة اتى كدرلعومر والملوك الذين معه وضربوا الرفائيّين في عشتاروث قرنايم والزوزيين في هام والإيميين في شوى قريتايم
A Horejské na hoře jich Seir, až k rovině Fáran, kteráž leží nad pouští.
→والحوريين في جبلهم سعير الى بطمة فاران التي عند البرية
A vracejíce se, přitáhli k En Misfat, kteráž již jest Kádes, a pohubili všecku krajinu Amalechitského, také i Amorejského, bydlícího v Hasesontamar.
→ ثم رجعوا وجاءوا الى عين مشفاط التي هي قادش. وضربوا كل بلاد العمالقة وايضا الاموريين الساكنين في حصون تامار
Protož vytáhl král Sodomský, a král Gomorský, a král Adamatský, a král Seboimský, a král Bélamský, to jest Ségorský, a sšikovali se proti nim k bitvě v údolí Siddim,
→فخرج ملك سدوم وملك عمورة وملك أدمة وملك صبوييم وملك بالع التي هي صوغر ونظموا حربا معهم في عمق السّدّيم
Proti Chedorlaomerovi králi Elamitskému, a Thádalovi králi Goimskému, a Amrafelovi králi Sinearskému, i Ariochovi králi Elasarskému, čtyři králové proti pěti.
→مع كدرلعومر ملك عيلام وتدعال ملك جوييم وأمرافل ملك شنعار وأريوك ملك ألاسار. اربعة ملوك مع خمسة
I údolí pak Siddim bylo mnoho studnic klejovatých. I utíkající král Sodomský a Gomorský, padli tam, a kteří pozůstali, utekli na hory.
→وعمق السديم كان فيه آبار حمر كثيرة. فهرب ملكا سدوم وعمورة وسقطا هناك. والباقون هربوا الى الجبل
A pobravše všecko zboží Sodomských a Gomorských, a všecky potravy jich, odtáhli.
→فأخذوا جميع املاك سدوم وعمورة وجميع اطعمتهم ومضو
Vzali také Lota, a zboží jeho, syna bratra Abramova, a odjeli; nebo on bydlil v Sodomě.
→وأخذوا لوطا ابن اخي ابرام واملاكه ومضوا. اذ كان ساكنا في سدوم
Přišel pak jeden, kterýž byl utekl, a zvěstoval Abramovi Hebrejskému, kterýž tehdáž bydlil v rovinách Mamre Amorejského, bratra Eškolova a bratra Anerova; nebo ti měli smlouvu s Abramem.
→فأتى من نجا واخبر ابرام العبراني. وكان ساكنا عند بلوطات ممرا الاموري اخي اشكول واخي عانر. وكانوا اصحاب عهد مع ابرام
Uslyšev tedy Abram, že by zajat byl bratr jeho, vypravil způsobných k boji a v domě svém zrozených služebníků tři sta a osmnácte, a honil je až k Dan.
→فلما سمع ابرام ان اخاه سبي جرّ غلمانه المتمرّنين ولدان بيته ثلث مئة وثمانية عشر وتبعهم الى دان
A odděliv se, připadl na ně v noci, on i služebníci jeho, a porazil je; a stihal je až k Chobah, kteréž leží na levo Damašku.
→وانقسم عليهم ليلا هو وعبيده فكسرهم وتبعهم الى حوبة التي عن شمال دمشق
I odjal zase všecko zboží; také i Lota bratra svého s statkem jeho zase přivedl, ano i ženy a lid.
→واسترجع كل الاملاك واسترجع لوطا اخاه ايضا واملاكه والنساء ايضا والشعب
Tedy vyšel král Sodomský proti němu, když se navracoval od pobití Chedorlaomera a králů, kteříž byli s ním, k údolí Sáveh, kteréž jest údolí královské.
→فخرج ملك سدوم لاستقباله بعد رجوعه من كسرة كدرلعومر والملوك الذين معه الى عمق شوى الذي هو عمق الملك
Melchisedech také král Sálem, vynesl chléb a víno; a ten byl kněz Boha silného nejvyššího.
→وملكي صادق ملك شاليم اخرج خبزا وخمرا. وكان كاهنا للّه العلي
I požehnal mu a řekl: Požehnaný Abram Bohu silnému nejvyššímu, kterýž vládne nebem a zemí;
→وباركه وقال مبارك ابرام من الله العلي مالك السموات والارض
A požehnaný Bůh silný nejvyšší, kterýž dal nepřátely tvé v ruce tvé. I dal mu Abram desátky ze všech věcí.
→ومبارك الله العلي الذي اسلم اعداءك في يدك. فاعطاه عشرا من كل شيء
Král pak sodomský řekl Abramovi. Dej mi lid, a zboží vezmi sobě.
→وقال ملك سدوم لابرام اعطني النفوس واما الاملاك فخذها لنفسك
I řekl Abram králi Sodomskému: Pozdvihl jsem ruky své k Hospodinu, Bohu silnému nejvyššímu, kterýž vládne nebem i zemí,
→فقال ابرام لملك سدوم رفعت يدي الى الرب الاله العلي مالك السماء والارض
Že nevezmu od niti až do řeménka obuvi ze všech věcí, kteréž jsou tvé, abys neřekl: Já jsem obohatil Abrama,
→لا آخذنّ لا خيطا ولا شراك نعل ولا من كل ما هو لك. فلا تقول انا اغنيت ابرام
Kromě toliko toho, což snědli bojovníci, a dílu mužů, kteříž se mnou šli, totiž Aner, Eškol a Mamre; oni nechať vezmou díl svůj.
→ليس لي غير الذي اكله الغلمان. واما نصيب الرجال الذين ذهبوا معي عانر واشكول وممرا فهم يأخذون نصيبهم
když pak ty věcí pominuly, stalo se slovo hospodinovo k Abramovi a vědení, řkouce neboj Abram, já budu pavéza tvá, a odplata tvá velmi veliká.
→بعد هذه الامور صار كلام الرب الى ابرام في الرؤيا قائلا. لا تخف يا ابرام. انا ترس لك. اجرك كثير جد
Jemužto řekl Abram: Panovníče Hospodine, což mi dáš, poněvadž já scházím bez dětí, a ten, jemuž zanechám domu svého, bude Damašský Eliezer?
→فقال ابرام ايها السيد الرب ماذا تعطيني وانا ماض عقيما ومالك بيتي هو أليعازر الدمشقي
Řekl ještě Abram: Aj, mně jsi nedal semene; a aj, schovanec můj bude mým dědicem.
→وقال ابرام ايضا انك لم تعطني نسلا وهوذا ابن بيتي وارث لي
A aj, slovo Hospodinovo k němu, řkuci: Nebudeť ten dědicem tvým, ale kterýž vyjde z života tvého, ten dědicem tvým bude.
→فاذا كلام الرب اليه قائلا. لا يرثك هذا. بل الذي يخرج من احشائك هو يرثك
I vyvedl jej ven a řekl: Vzhlédniž nyní k nebi, a sečti hvězdy, budeš-li je však moci sčísti? Řekl mu ještě: Tak bude símě tvé.
→ثم اخرجه الى خارج وقال انظر الى السماء وعدّ النجوم ان استطعت ان تعدّها. وقال له هكذا يكون نسلك
I uvěřil Hospodinu, a počteno mu to za spravedlnost.
→فآمن بالرب فحسبه له بر
Nebo byl řekl jemu: Já jsem Hospodin, kterýž jsem tě vyvedl z Ur Kaldejských, aťbych dal zemi tuto k dědičnému vládařství.
→وقال له انا الرب الذي اخرجك من أور الكلدانيين ليعطيك هذه الارض لترثه
I řekl: Panovníče Hospodine, po čem poznám, že ji dědičně obdržím?
→فقال ايها السيد الرب بماذا اعلم اني ارثه
I odpověděl jemu: Vezmi mně jalovici tříletou, a kozu tříletou, a skopce tříletého, hrdličku také a holoubátko.
→فقال له خذ لي عجلة ثلثية وعنزة ثلثية وكبشا ثلثيا ويمامة وحمامة.
Il prit donc toutes ces choses, et les partagea par le milieu, et mit chaque moitié vis-à-vis l'une de l'autre; mais il ne partagea point les oiseaux.
→فأخذ هذه كلها وشقها من الوسط وجعل شق كل واحد مقابل صاحبه. واما الطير فلم يشقه
Ptáci pak sedali na ta mrtvá těla, a Abram je sháněl.
→فنزلت الجوارح على الجثث وكان ابرام يزجره
I stalo se, když slunce zapadalo, že dřímota těžká připadla na Abrama; a aj, hrůza a tma veliká obklíčila jej.
→ولما صارت الشمس الى المغيب وقع على ابرام سبات. واذا رعبة مظلمة عظيمة واقعة عليه
Řekl tedy Bůh Abramovi. To zajisté též, že pohostinu bude simě tvé v zemi cizí, a v službu je podrabí, a trápět je budou za čtyři sta let.
→فقال لابرام اعلم يقينا ان نسلك سيكون غريبا في ارض ليست لهم ويستعبدون لهم. فيذلونهم اربع مئة سنة
Však národ, jemuž sloužiti budou, já souditi budu; a potom vyjdou s velikým zbožím.
→ ثم الامة التي يستعبدون لها انا ادينها. وبعد ذلك يخرجون باملاك جزيلة
Ty pak půjdeš k otcům svým v pokoji; a pohřben budeš v starosti dobré.
→واما انت فتمضي الى آبائك بسلام وتدفن بشيبة صالحة
A čtvrté pokolení sem se navrátí; nebť ještě není doplněna nepravost Amorejských.
→وفي الجيل الرابع يرجعون الى ههنا. لان ذنب الاموريين ليس الى الآن كامل
I stalo se, když zapadlo slunce, a tma bylo, a aj, ukázala se pec kouřící se, a pochodně ohnivá, kteráž šla mezi díly těmi.
→ثم غابت الشمس فصارت العتمة. واذا تنور دخان ومصباح نار يجوز بين تلك القطع
V ten den učinil Hospodin smlouvu s Abramem, řka: Semeni tvému dám zemi tuto, od řeky Egyptské až do řeky té veliké, řeky Eufraten:
→في ذلك اليوم قطع الرب مع ابرام ميثاقا قائلا. لنسلك اعطي هذه الارض من نهر مصر الى النهر الكبير نهر الفرات
Cinejské, Cenezejské, Cethmonské,
→القينيين والقنزّيين والقدمونيين
A Hetejské, Ferezejské, a Refaimské,
→والحثّيين والفرزّيين والرفائيين
Amorejské, i Kananejské také, a Gergezejské a Jebuzejské.
→والأموريين والكنعانيين والجرجاشيين واليبوسيين
Sarai pak manželka Abramova jemu nerodila; a měla děvku Egyptskou, jménem Agar.
→واما ساراي امرأة ابرام فلم تلد له. وكانت لها جارية مصرية اسمها هاجر
I řekla Sarai Abramovi: Aj, nyní Hospodin zavřel život můj, abych nerodila; vejdi, prosím, k děvce mé, zda bych aspoň z ní mohla míti syny. I povolil Abram řeči Sarai.
→فقالت ساراي لابرام هوذا الرب قد امسكني عن الولادة. ادخل على جاريتي. لعلي أرزق منها بنين. فسمع ابرام لقول ساراي
Tedy vzavši Sarai manželka Abramova Agar Egyptskou děvku svou, po desíti letech, jakž bydliti počal Abram v zemi Kananejské, dala ji Abramovi muži svému za ženu. Hagar und Ismael
→فاخذت ساراي امرأة ابرام هاجر المصرية جاريتها من بعد عشر سنين لاقامة ابرام في ارض كنعان واعطتها لابرام رجلها زوجة له
I všel k Agar, kterážto počala. Viduci pak ona, že počala, zlehčila sobě paní svou.
→فدخل على هاجر فحبلت. ولما رأت انها حبلت صغرت مولاتها في عينيه
I řekla Sarai Abramovi: Křivdou mou tys vinen; já jsem dala děvku svou v lůno tvé, kterážto viduci, že počala, zlehčila mne sobě. Sudiž Hospodin mezi mnou a mezi tebou.
→فقالت ساراي لابرام ظلمي عليك. انا دفعت جاريتي الى حضنك. فلما رأت انها حبلت صغرت في عينيها. يقضي الرب بيني وبينك
I řekl Abram k Sarai: Aj, děvka tvá v moci tvé; učiň s ní, cožť se za dobré vidí. Tedy trápila ji Sarai, a ona utekla od ní. Der HERR sei Richter zwischen mir und dir.
→Abram aber sprach zu Sarai: Siehe, deine Magd ist unter deiner Gewalt; tue mit ihr, wie dir's gefällt. Da sie nun Sarai wollte demütigen, floh sie von ihr.
→فقال ابرام لساراي هوذا جاريتك في يدك. افعلي بها ما يحسن في عينيك. فاذلّتها ساراي. فهربت من وجهه
Našel ji pak anděl Hospodinův u studnice vody na poušti, u studnice té, kteráž jest při cestě Sur.
→ فوجدها ملاك الرب على عين الماء في البرية. على العين التي في طريق شور
A řekl: Agar, děvko Sarai, odkud jdeš, a kam se béřeš? I řekla: Od tváři Sarai paní své já utíkám.
→وقال يا هاجر جارية ساراي من اين أتيت والى اين تذهبين. فقالت انا هاربة من وجه مولاتي ساراي
Tedy řekl jí anděl Hospodinův: Navrať se ku paní své, a pokoř se pod ruku její.
→فقال لها ملاك الرب ارجعي الى مولاتك واخضعي تحت يديه
Opět řekl anděl Hospodinův. Velice rozmnožím simě tvé, aniž bude moci sečteno být pro množství.
→وقال لها ملاك الرب تكثيرا اكثر نسلك فلا يعد من الكثرة
Potom také řekl anděl Hospodinův: Aj, ty jsi těhotná, a tudíž porodíš syna, a nazůveš jméno jeho Izmael; nebo uslyšel Hospodin trápení tvé.
→وقال لها ملاك الرب ها انت حبلى فتلدين ابنا. وتدعين اسمه اسماعيل لان الرب قد سمع لمذلّتك
Budeť pak lítý člověk; ruce jeho proti všechněm, a ruce všech proti němu; a před tváří všech bratří svých bydliti bude.
→وانه يكون انسانا وحشيّا. يده على كل واحد ويد كل واحد عليه. وامام جميع اخوته يسكن
I nazvala Agar jméno Hospodinovo, kterýž mluvil jí: Ty jsi silný Bůh vidění; nebo řekla: Zdaliž teď také nevidím po tom, kterýž mne viděl?
→فدعت اسم الرب الذي تكلم معها انت ايل رئي. لانها قالت أههنا ايضا رأيت بعد رؤية
Protož nazvala studnici tu studnicí Živého vidoucího mne. Aj, ta jest mezi Kádes a Barad.
→ لذلك دعيت البئر بئر لحي رئي. ها هي بين قادش وبارد
Porodila pak Agar Abramovi syna; a nazval Abram jméno syna svého, kteréhož porodila Agar, Izmael.
→فولدت هاجر لابرام ابنا. ودعا ابرام اسم ابنه الذي ولدته هاجر اسماعيل
Abram pak byl v osmdesáti šesti letech, když mu porodila Agar Izmaele.
→وكان ابرام ابن ست وثمانين سنة لما ولدت هاجر اسماعيل لابرام
Když pak Abram byl v devadesati devití letech, a ukázal se mu Hospodin, a řekl mu. Já jsem Bůh silný všemohouci, chodíš ustavičně před mnou a budiš dokonalým.
→ولما كان ابرام ابن تسع وتسعين سنة ظهر الرب لابرام وقال له انا الله القدير. سر امامي وكن كامل
A učiním smlouvu svou mezi sebou a tebou a rozmnožím tě naramně velmi.
→فاجعل عهدي بيني وبينك واكثرك كثيرا جد
Padl pak Abram na tvář svou; i mluvil Bůh s ním, řka:
→ فسقط ابرام على وجهه. وتكلم الله معه قائل
Jáť jsem, aj, smlouva má s tebou, a budeš otcem národů mnohých.
→ اما انا فهوذا عهدي معك وتكون ابا لجمهور من الامم
Aniž více slouti bude jméno tvé Abram, ale bude jméno tvé Abraham; nebo otcem mnohých národů učinil jsem tě.
→فلا يدعى اسمك بعد ابرام بل يكون اسمك ابراهيم. لاني اجعلك ابا لجمهور من الامم
A učiním, abys se rozplodil náramně velmi, a rozšířím tě v národy; i králové z tebe vyjdou.
→وأثمرك كثيرا جدا واجعلك امما. وملوك منك يخرجون
Utvrdím také smlouvu svou mezi sebou a tebou, i mezi semenem tvým po tobě, po rodech jejich, za smlouvu věčnou, totiž abych byl Bohem tvým i semene tvého po tobě.
→واقيم عهدي بيني وبينك وبين نسلك من بعدك في اجيالهم عهدا ابديا. لاكون الها لك ولنسلك من بعدك
Nadto dám tobě i semeni tvému po tobě zemi, v nížto obýváš pohostinu, všecku zemi Kananejskou k vládařství věčnému; a budu jejich Bohem.
→ واعطي لك ولنسلك من بعدك ارض غربتك كل ارض كنعان ملكا ابديا. واكون الههم
Řekl ještě Bůh Abrahamovi: Ty pak ostříhati budeš smlouvy mé, ty i símě tvé po tobě, po rodech svých.
→وقال الله لابراهيم واما انت فتحفظ عهدي. انت ونسلك من بعدك في اجيالهم
Tatoť jest smlouva má mezi mnou a mezi vámi, i mezi semenem tvým po tobě, kteréž ostříhati budete: Aby obřezán byl mezi vámi každý pohlaví mužského.
→هذا هو عهدي الذي تحفظونه بيني وبينكم وبين نسلك من بعدك. يختن منكم كل ذكر
Obřežete pak tělo hanby své; a to bude znamením smlouvy mezi mnou a mezi vámi.
→فتختنون في لحم غرلتكم. فيكون علامة عهد بيني وبينكم
Každý tedy pohlaví mužského osmého dne obřezán bude mezi vámi po rodech vašich, doma narozený i koupený za stříbro, z kterých by koli cizozemců byl, jenž není z semene tvého.
→ابن ثمانية ايام يختن منكم كل ذكر في اجيالكم. وليد البيت والمبتاع بفضة من كل ابن غريب ليس من نسلك
Konečně ať jest obřezán narozený v domě tvém, i koupený za peníze tvé; a budeť smlouva má na těle vašem za smlouvu věčnou.
→يختن ختانا وليد بيتك والمبتاع بفضتك. فيكون عهدي في لحمكم عهدا ابديا.
Neobřezaný pak pacholík, kterýž by neobřezal těla neobřízky své, vyhlazena zajisté bude duše ta z lidu svého; nebo smlouvu mou zrušil.
→واما الذكر الاغلف الذي لا يختن في لحم غرلته فتقطع تلك النفس من شعبها. انه قد نكث عهدي
Řekl také Bůh Abrahamovi: Sarai manželce své nebudeš říkati Sarai, ale Sára bude jméno její.
→وقال الله لابراهيم ساراي امرأتك لا تدعو اسمها ساراي بل اسمها سارة
Nebo požehnám jí a dámť z ní syna; požehnámť jí, a bude v národy; králové národů z ní vyjdou.
→ واباركها واعطيك ايضا منها ابنا. اباركها فتكون امما وملوك شعوب منها يكونون
Tedy padl Abraham na tvář svou, a zasmáv se, řekl v srdci svém: Zdali stoletému narodí se syn? A zdali Sára v devadesáti letech porodí?
→ فسقط ابراهيم على وجهه وضحك. وقال في قلبه هل يولد لابن مئة سنة وهل تلد سارة وهي بنت تسعين سنة
řekl Abraham Bohu: Ó byť jen Izmael živ byl před tebou!
→وقال ابراهيم لله ليت اسماعيل يعيش امامك
Jemužto řekl Bůh, vyberu Sára manželka tvá porodí po něm tobě syna, a nazivaš jméno jeho Izák a stanovíš smlouvu svou s ním smlouvu věčnou, i s semenem něho po něm.
→فقال الله بل سارة امرأتك تلد لك ابنا وتدعو اسمه اسحق. واقيم عهدي معه عهدا ابديا لنسله من بعده
Také o Izmaele uslyšel jsem tě; a aj, požehnám jemu, a učiním to, aby se rozplodil, a rozmnožím ho náramně velmi; dvanáctero knížat zplodí, a rozšířím jej v národ veliký.
→واما اسماعيل فقد سمعت لك فيه. ها انا اباركه وأثمره واكثره كثيرا جدا. اثني عشر رئيسا يلد واجعله امة كبيرة
Ale smlouvu svou utvrdím s Izákem, kteréhožť porodí Sára po roce, při tomto času.
→ولكن عهدي اقيمه مع اسحق الذي تلده لك سارة في هذا الوقت في السنة الآتية
A když dokonal Bůh řeč svou s ním, vstoupil od Abrahama.
→فلما فرغ من الكلام معه صعد الله عن ابراهيم
Vzal tedy Abraham Izmaele syna svého, i všecky zrozené v domě svém, i všecky koupené za stříbro své, každého, kdož byl pohlaví mužského, z domácích svých, a obřezal tělo neobřízky jejich hned v ten den, jakž s ním Bůh mluvil.
→فاخذ ابراهيم اسماعيل ابنه وجميع ولدان بيته وجميع المبتاعين بفضته كل ذكر من اهل بيت ابراهيم وختن لحم غرلتهم في ذلك اليوم عينه كما كلمه الله
A byl Abraham v devadesáti devíti letech, když obřezáno bylo tělo neobřízky jeho.
→وكان ابراهيم ابن تسع وتسعين سنة حين ختن في لحم غرلته
Izmael pak syn jeho byl v třinácti letech, když obřezáno bylo tělo neobřízky jeho.
→وكان اسماعيل ابنه ابن ثلاث عشرة سنة حين ختن في لحم غرلته
Jednoho a téhož dne obřezáni jsou, Abraham a Izmael syn jeho.
→ في ذلك اليوم عينه ختن ابراهيم واسماعيل ابنه
I všickni domácí jeho, doma zrození i za stříbro od cizozemce koupení, obřezáni jsou s ním.
→وكل رجال بيته ولدان البيت والمبتاعين بالفضة من ابن الغريب ختنوا معه
Ukázal se pak jemu Hospodin v rovině Mamre; a on seděl u dveří stanu, když veliké horko na den bylo.
→وظهر له الرب عند بلوطات ممرا وهو جالس في باب الخيمة وقت حر النهار
A když pozdvihl očí svých, viděl, a aj, tři muži stáli naproti němu. Kteréžto jakž uzřel, běžel jim vstříc ode dveří stanu, a sklonil se až k zemi.
→فرفع عينيه ونظر واذا ثلاثة رجال واقفون لديه. فلما نظر ركض لاستقبالهم من باب الخيمة وسجد الى الارض
A řekl: Pane můj, jestliže jsem nyní nalezl milost před očima tvýma, prosím, nepomíjej služebníka svého.
→وقال يا سيد ان كنت قد وجدت نعمة في عينيك فلا تتجاوز عبدك
Přineseno bude trochu vody, a umyjete nohy své, a odpočinete pod stromem.
→ليؤخذ قليل ماء واغسلوا ارجلكم واتكئوا تحت الشجرة
Zatím přinesu kus chleba, a posilníte srdce svého; potom půjdete, poněvadž mimo služebníka svého jdete. I řekli: Tak učiň, jakž jsi mluvil.
→فآخذ كسرة خبز فتسندون قلوبكم ثم تجتازون. لانكم قد مررتم على عبدكم. فقالوا هكذا تفعل كما تكلمت
Tedy pospíšil Abraham do stanu k Sáře, a řekl: Spěšně tři míry mouky bělné zadělej, a napec podpopelných chlebů.
→فاسرع ابراهيم الى الخيمة الى سارة وقال اسرعي بثلاث كيلات دقيقا سميذا. اعجني واصنعي خبز ملّة
Abraham pak běžel k stádu; a vzav tele mladé a dobré, dal služebníku, kterýžto pospíšil připraviti je.
→ ثم ركض ابراهيم الى البقر واخذ عجلا رخصا وجيدا واعطاه للغلام فاسرع ليعمله
Potom vzav másla a mléka, i tele, kteréž připravil, položil před ně; sám pak stál při nich pod stromem, i jedli.
→ثم اخذ زبدا ولبنا والعجل الذي عمله ووضعها قدامهم. واذ كان هو واقفا لديهم تحت الشجرة اكلو
Řekli pak jemu: Kde jest Sára manželka tvá? Kterýžto odpověděl: Teď v stanu.
→ وقالوا له اين سارة امرأتك. فقال ها هي في الخيمة
A řekl: Jistotně se navrátím k tobě vedlé času života, a aj, syna míti bude Sára manželka tvá. Ale Sára poslouchala u dveří stanu, kteréž byly za ním.
→فقال اني ارجع اليك نحو زمان الحياة ويكون لسارة امرأتك ابن. وكانت سارة سامعة في باب الخيمة وهو وراءه
Abraham pak i Sára byli staří a sešlého věku, a přestal byl Sáře běh ženský.
→وكان ابراهيم وسارة شيخين متقدمين في الايام. وقد انقطع ان يكون لسارة عادة كالنساء
I smála se Sára sama v sobě, řkuci: Teprv když jsem se sstarala, v rozkoše se vydám? A ještě i pán můj se sstaral.
→فضحكت سارة في باطنها قائلة أبعد فنائي يكون لي تنعم وسيدي قد شاخ
Tedy řekl Hospodin Abrahamovi: Proč jest se smála Sára, řkuci: Zdaliž opravdu ještě roditi budu, a já se sstarala?
→فقال الرب لابراهيم لماذا ضحكت سارة قائلة أفبالحقيقة الد وانا قد شخت
Zdaliž co skrytého bude před Hospodinem? K času určitému navrátím se k tobě vedlé času života, a Sára bude míti syna.
→هل يستحيل على الرب شيء. في الميعاد ارجع اليك نحو زمان الحياة ويكون لسارة ابن
Zapřela pak Sára a řekla: Nesmála jsem se; nebo se bála. I řekl Hospodin: Neníť tak, ale smála jsi se.
→فانكرت سارة قائلة لم اضحك. لانها خافت. فقال لا بل ضحكت
Tedy vstavše odtud muži ti, obrátili se k Sodomě; Abraham pak šel s nimi, aby je provodil.
→ثم قام الرجال من هناك وتطلعوا نحو سدوم. وكان ابراهيم ماشيا معهم ليشيعهم
A řekl Hospodin: Zdali já zatajím před Abrahamem, což dělati budu?
→فقال الرب هل اخفي عن ابراهيم ما انا فاعله
Abraham jistě bude v národ veliký a silný a požehnání v něm všichni národové země.
→وابراهيم يكون امة كبيرة وقوية ويتبارك به جميع امم الارض
Nebo znám jej; protož přikáže synům svým a domu svému po sobě, aby ostříhali cesty Hospodinovy, a činili spravedlnost a soud, ať by naplnil Hospodin Abrahamovi, což mu zaslíbil.
→لاني عرفته لكي يوصي بنيه وبيته من بعده ان يحفظوا طريق الرب ليعملوا برا وعدلا لكي ياتي الرب لابراهيم بما تكلم به
I řekl Hospodin: Proto že rozmnožen jest křik Sodomských a Gomorských, a hřích jejich že obtížen jest náramně:
→وقال الرب ان صراخ سدوم وعمورة قد كثر وخطيتهم قد عظمت جد
Sstoupím již a pohledím, jestliže podle křiku jejich, kterýž přišel ke mně, činili, důjde na ně setření; a pakli toho není, zvím.
→انزل وأرى هل فعلوا بالتمام حسب صراخها الآتي اليّ. والا فاعلم
A obrátivše se odtud muži, šli do Sodomy; Abraham pak ještě stál před Hospodinem.
→وانصرف الرجال من هناك وذهبوا نحو سدوم. واما ابراهيم فكان لم يزل قائما امام الرب
V tom přistoupiv Abraham, řekl: Zdali také zahladíš spravedlivého s bezbožným?
→فتقدم ابراهيم وقال أفتهلك البار مع الاثيم
Bude-li padesáte spravedlivých v tom městě, zdali předce zahubíš, a neodpustíš místu pro padesáte spravedlivých, kteříž jsou v něm?
→عسى ان يكون خمسون بارا في المدينة. أفتهلك المكان ولا تصفح عنه من اجل الخمسين بارا الذين فيه
Odstup to od tebe, abys takovou věc učiniti měl, abys usmrtil spravedlivého s bezbožným; takť by byl spravedlivý jako bezbožný. Odstup to od tebe; zdaliž soudce vší země neučiní soudu?
→حاشا لك ان تفعل مثل هذا الامر ان تميت البار مع الاثيم فيكون البار كالاثيم. حاشا لك. أديان كل الارض لا يصنع عدل
I řekl Hospodin, Jestliže nalezu v Sodomě, v městě tom, padesát spravedlivých, odpustím všemu tomu městu pro ně.
→فقال الرب ان وجدت في سدوم خمسين بارا في المدينة فاني اصفح عن المكان كله من اجلهم
A odpovidaje Abraham, řekl Aj. nyní chtěl bych mluvit ku Pánu svému ačkoliv jsem prach a popel.
→فاجاب ابراهيم وقال اني قد شرعت اكلم المولى وانا تراب ورماد
Co pak, nedostane-li se ku padesáti spravedlivým pěti, zdali zkazíš pro těch pět všecko město? I řekl: Nezahladím, jestliže najdu tam čtyřidceti pět.
→ربما نقص الخمسون بارا خمسة. أتهلك كل المدينة بالخمسة. فقال لا اهلك ان وجدت هناك خمسة واربعين
Opět mluvil Abraham a řekl: Snad nalezeno bude tam čtyřidceti? A odpověděl: Neučiním pro těch čtyřidceti.
→فعاد يكلمه ايضا وقال عسى ان يوجد هناك اربعون. فقال لا افعل من اجل الاربعين
I řekl Abraham: Prosím, nechť se nehněvá Pán můj, že mluviti budu: Snad se jich nalezne tam třidceti? Odpověděl: Neučiním, jestliže naleznu tam třidceti.
→فقال لا يسخط المولى فاتكلم. عسى ان يوجد هناك ثلاثون. فقال لا افعل ان وجدت هناك ثلاثين
A opět řekl: Aj, nyní počal jsem mluviti ku Pánu svému: Snad se nalezne tam dvadceti? Odpověděl: Nezahladím i pro těch dvadceti.
→ فقال اني قد شرعت اكلم المولى. عسى ان يوجد هناك عشرون. فقال لا اهلك من اجل العشرين
I odšel Hospodin, když dokonal řeč k Abrahamovi; Abraham pak navrátil se k místu svému.
→وذهب الرب عندما فرغ من الكلام مع ابراهيم ورجع ابراهيم الى مكانه
Přišli pak dva andělé do Sodomy u večer, a Lot seděl v bráně Sodomské. Kteréžto když uzřel, vstav, šel jim v cestu a sklonil se tváří až k zemi.
→فجاء الملاكان الى سدوم مساء وكان لوط جالسا في باب سدوم. فلما رآهما لوط قام لاستقبالهما وسجد بوجهه الى الارض
A řekl: Aj, prosím páni moji, uchylte se nyní do domu služebníka svého, a zůstaňte přes noc; umyjete také nohy své a ráno vstanouce, půjdete cestou svou. Oni pak odpověděli: Nikoli, ale přenocujeme na ulici
→وقال يا سيّديّ ميلا الى بيت عبدكما وبيتا واغسلا ارجلكما. ثم تبكران وتذهبان في طريقكما. فقالا لا بل في الساحة نبيت
Ale když on je velmi nutil, obrátivše se k němu, vešli do domu jeho. I udělal jim hody, a napekl chlebů přesných, i jedli.
→فألحّ عليهما جدا. فمالا اليه ودخلا بيته. فصنع لهما ضيافة وخبز فطيرا فاكلا
Prvé pak než lehli, muži města toho, muži Sodomští, osuli se vůkol domu toho, od mladého až do starého, všecken lid odevšad.
→وقبلما اضطجعا احاط بالبيت رجال المدينة رجال سدوم من الحدث الى الشيخ كل الشعب من اقصاه
I volali na lota, řekli jemu, kde jsou ti muži, kteriž přišli k tobě v noci? vyveď je k nám, ať je poznáme.
→فنادوا لوطا وقالوا له اين الرجلان اللذان دخلا اليك الليلة. اخرجهما الينا لنعرفهم
I vyšel k nim Lot ven, a zavřel po sobě dvéře.
→فخرج اليهم لوط الى الباب واغلق الباب وراءه
A řekl: Prosím, bratří moji, nečiňte zlého.
→وقال لا تفعلوا شرا يا اخوتي.
Aj, mám teď dvě dcery, kteréžto nepoznaly muže; vyvedu je nyní k vám, čiňte s nimi, jak se vám líbí; toliko mužům těmto nic nečiňte, poněvadž vešli pod stín střechy mé.
→هوذا لي ابنتان لم تعرفا رجلا. اخرجهما اليكم فافعلوا بهما كما يحسن في عيونكم. واما هذان الرجلان فلا تفعلوا بهما شيئا لانهما قد دخلا تحت ظل سقفي
I řekli: Odejdi tam! A mluvili: Sám se dostal sem pohostinu, a chce nás souditi? Nyní tobě hůř uděláme, než jim. I obořili se násilně na muže toho, totiž na Lota, a přistoupili, aby vylomili dvéře.
→فقالوا ابعد الى هناك. ثم قالوا جاء هذا الانسان ليتغرب وهو يحكم حكما. الآن نفعل بك شرا اكثر منهما. فألحّوا على الرجل لوط جدا وتقدموا ليكسروا الباب
Tedy muži ti vztáhli ven ruku svou, a uvedli Lota k sobě do domu, a dvéře zavřeli.
→فمدّ الرجلان ايديهما وادخلا لوطا اليهما الى البيت واغلقا الباب
A ty muže, kteriž byli přede dveřím domu, ranili slepkou velikou, od nejmenšího až do největšího, tak že ustali, hledajice dveří.
→واما الرجال الذين على باب البيت فضرباهم بالعمى من الصغير الى الكبير. فعجزوا عن ان يجدوا الباب
I řekli muži k Lotovi: Máš-li ještě zde koho, buď zetě neb syny své, neb dcery své, i všecko, což máš v městě, vyveď z místa tohoto.
→وقال الرجلان للوط من لك ايضا ههنا. اصهارك وبنيك وبناتك وكل من لك في المدينة اخرج من المكان
Nebo zkazíme místo toto, proto že se velmi rozmohl křik jejich před Hospodinem, a poslal nás Hospodin, abychom zkazili je.
→لاننا مهلكان هذا المكان. اذ قد عظم صراخهم امام الرب فارسلنا الرب لنهلكه
Vyšed tedy Lot, mluvil k zeťům svým, kteříž již měli pojímati dcery jeho, a řekl: Vstaňte, vyjděte z místa tohoto, nebo zkazí Hospodin město toto. Ale zdálo se zeťům jeho, jako by žertoval.
→فخرج لوط وكلم اصهاره الآخذين بناته وقال قوموا اخرجوا من هذا المكان. لان الرب مهلك المدينة. فكان كمازح في اعين اصهاره
A když zasvitávalo, nutili andělé Lota, řkouce: Vstaň, vezmi ženu svou a dvě dcery své, kteréž tu jsou, abys nezahynul v pomstě města.
→ولما طلع الفجر كان الملاكان يعجلان لوطا قائلين قم خذ امرأتك وابنتيك الموجودتين لئلا تهلك باثم المدينة
A když prodléval, chopili muži ruku jeho, a ruku ženy jeho, a ruku dvou dcer jeho, nebo se slitoval nad ním Hospodin; i vyvedli jej, a pustili za městem.
→ولما توانى امسك الرجلان بيده وبيد امرأته وبيد ابنتيه لشفقة الرب عليه واخرجاه ووضعاه خارج المدينة
A stalo se, když je vedli ven, řekl jeden: Zachovejž život svůj, neohlédej se zpět, ani se zastavuj na vší této rovině; ujdi na horu, abys nezahynul.
→وكان لما اخرجاهم الى خارج انه قال اهرب لحياتك. لا تنظر الى ورائك ولا تقف في كل الدائرة. اهرب الى الجبل لئلا تهلك
I řekl jim Lot: Ne tak, prosím, páni moji.
→فقال لهما لوط لا يا سيد
Aj, nyní nalezl služebník tvůj milost před očima tvýma, a veliké jest milosrdenství tvé, kteréž jsi učinil se mnou, když jsi zachoval duši mou; ale jáť nebudu moci ujíti na tu horu, aby mne nepostihlo to zlé, a umřel bych.
→هوذا عبدك قد وجد نعمة في عينيك وعظمت لطفك الذي صنعت اليّ باستبقاء نفسي. وانا لا اقدر ان اهرب الى الجبل. لعل الشر يدركني فاموت
Hle, teď jest toto město blízko, do něhož bych utekl, a toť jest malé; prosím, nechť tam ujdu; však pak neveliké jest, a živa bude duše má.
→هوذا المدينة هذه قريبة للهرب اليها وهي صغيرة. اهرب الى هناك. أليست هي صغيرة. فتحيا نفسي
I řekl k němu: Aj, uslyšel jsem žádost tvou i v této věci, abych nepodvrátil města toho, o němž jsi mluvil.
→فقال له اني قد رفعت وجهك في هذا الامر ايضا ان لا اقلب المدينة التي تكلمت عنه
Pospěšiž, ujdi tam; neboť nebudu moci učiniti ničehož, dokudž tam nedojdeš. A z té příčiny nazváno jest jméno města toho Ségor.
→اسرع اهرب الى هناك. لاني لا استطيع ان افعل شيئا حتى تجيء الى هناك. لذلك دعي اسم المدينة صوغر
Slunce vzcházelo nad zemi, když Lot všel do Ségor.
→واذ اشرقت الشمس على الارض دخل لوط الى صوغر
A Hospodin dštil na Sodomu a na Gomoru sirou a ohněm od Hospodina s nebe.
→فامطر الرب على سدوم وعمورة كبريتا ونارا من عند الرب من السماء
A podvrátil ta města i všecku tu rovinu, všecky také obyvatele těch měst, i všecko, což roste z země.
→وقلب تلك المدن وكل الدائرة وجميع سكان المدن ونبات الارض
I ohlédla se žena jeho, jduc za ním, a obrácena jest v sloup solný.
→ ونظرت امرأته من وراءه فصارت عمود ملح
Vstav pak Abraham ráno, pospíšil k místu tomu, kdež byl stál před Hospodinem.
→وبكّر ابراهيم في الغد الى المكان الذي وقف فيه امام الرب
A pohleděv k Sodomě a Gomoře,i na všecku zemi té roviny, uzřel, a aj, vystupoval dým z země té, jako dým z vápenice.
→وتطلع نحو سدوم وعمورة ونحو كل ارض الدائرة ونظر واذا دخان الارض يصعد كدخان الاتون
Stalo se tedy, když kazil Bůh města té roviny, že se rozpomenul Bůh na Abrahama, a vytrhl Lota z prostředku podvrácení, když podvracel města, v nichž bydlil Lot.
→وحدث لما اخرب الله مدن الدائرة ان الله ذكر ابراهيم وارسل لوطا من وسط الانقلاب. حين قلب المدن التي سكن فيها لوط
Potom vyšel Lot z Ségor, a bydlil na hoře té, a obě dvě dcery jeho s ním; nebo nesměl bydliti v Ségor. I bydlil v jeskyni s oběma dcerami svými.
→وصعد لوط من صوغر وسكن في الجبل وابنتاه معه. لانه خاف ان يسكن في صوغر. فسكن في المغارة هو وابنتاه
I řekla prvorozená k mladší: Otec náš jest již starý, a není žádného muže na zemi, ješto by všel k nám podlé obyčeje vší země.
→وقالت البكر للصغيرة ابونا قد شاخ وليس في الارض رجل ليدخل علينا كعادة كل الارض
Poď, dejme píti otci našemu vína, a spěme s ním, abychom zachovaly z otce našeho símě.
→هلم نسقي ابانا خمرا ونضطجع معه. فنحيي من ابينا نسل
I daly píti otci svému vína té noci; a všedši prvorozená, spala s otcem svým, kterýžto necítil, ani když lehla, ani když vstala.
→فسقتا اباهما خمرا في تلك الليلة. ودخلت البكر واضطجعت مع ابيها. ولم يعلم باضطجاعها ولا بقيامه
Nazejtří pak řekla prvorozená k mladší: Aj, spala jsem včerejší noci s otcem svým; dejme mu píti vína ještě této noci; potom vejduc, spi s ním, a zachovejme símě z otce našeho.
→وحدث في الغد ان البكر قالت للصغيرة اني قد اضطجعت البارحة مع ابي. نسقيه خمرا الليلة ايضا فادخلي اضطجعي معه. فنحيي من ابينا نسل
I daly píti ještě té noci otci svému vína; a vstala ta mladší, a spala s ním; on pak necítil, ani když ona lehla, ani když vstala.
→فسقتا اباهما خمرا في تلك الليلة ايضا. وقامت الصغيرة واضطجعت معه. ولم يعلم باضطجاعها ولا بقيامه
A tak počaly obě dcery Lotovy z otce svého.
→فحبلت ابنتا لوط من ابيهم
I porodila prvorozená syna, a nazvala jméno jeho Moáb; onť jest otec Moábských až do dnešního dne.
→فولدت البكر ابنا ودعت اسمه موآب. وهو ابو الموآبيين الى اليوم
I mladší také porodila syna, a nazvala jméno jeho Ben Ammon; onť jest otcem Ammonitských až do dnešního dne.
→والصغيرة ايضا ولدت ابنا ودعت اسمه بن عمي. وهو ابو بني عمون الى اليوم
Odtud bral se Abraham do země polední, aby bydlil mezi Kádes a Sur; i byl pohostinu v Gerar.
→وانتقل ابراهيم من هناك الى ارض الجنوب وسكن بين قادش وشور وتغرب في جرار
Kdežto pravil Abraham o Sáře manželce své: Sestra má jest. Tedy poslav Abimelech, král Gerarský, vzal Sáru.
→وقال ابراهيم عن سارة امراته هي اختي. فارسل ابيمالك ملك جرار واخذ سارة
Ale přišed Bůh k Abimelechovi ve snách v noci, řekl jemu: Aj, ty již umřeš pro ženu, kterouž jsi vzal, poněvadž jest vdaná za muže.
→فجاء الله الى ابيمالك في حلم الليل وقال له ها انت ميّت من اجل المرأة التي اخذتها فانها متزوجة ببعل
Abimelech pak nepřiblížil se k ní; protož řekl: Pane, zdaž také spravedlivý národ zabiješ?
→ولكن لم يكن ابيمالك قد اقترب اليها. فقال يا سيد أأمة بارة تقتل
Zdaliž mi sám nepravil: Sestra má jest? A ona též pravila: Bratr můj jest. V upřímnosti srdce svého a v nevinnosti rukou svých učinil jsem to.
→ألم يقل هو لي انها اختي وهي ايضا نفسها قالت هو اخي. بسلامة قلبي ونقاوة يديّ فعلت هذ
I řekl jemu Bůh ve snách: Jáť také vím, že v upřímnosti srdce svého učinil jsi to, a já také zdržel jsem tě, abys nezhřešil proti mně; protož nedalť jsem se jí dotknouti.
→أفقال له الله في الحلم انا ايضا علمت انك بسلامة قلبك فعلت هذا. وانا ايضا امسكتك عن ان تخطئ اليّ. لذلك لم ادعك تمسّه
Nyní tedy, navrať ženu muži tomu; nebo prorok jest, a modliti se bude za tebe, a živ budeš. Pakli jí nenavrátíš, věz, že smrtí umřeš ty i všecko, což tvého jest.
→فالآن رد امرأة الرجل فانه نبيّ فيصلّي لاجلك فتحيا. وان كنت لست تردها فاعلم انك موتا تموت انت وكل من لك
A vstav Abimelech ráno, svolal všecky služebníky své, a vypravoval všecka slova ta v uši jejich. I báli se ti muži velmi.
→فبكّر ابيمالك في الغد ودعا جميع عبيده وتكلم بكل هذا الكلام في مسامعهم. فخاف الرجال جد
Potom povolal Abimelech Abrahama, řekl jemu, co jsi nám učinil? Co jsem zhřešil proti tobě, že jsi uvedl na mne a království mé hřích veliký. Učinils mi čeho jsi učinit neměl.
→ثم دعا ابيمالك ابراهيم وقال له ماذا فعلت بنا وبماذا اخطأت اليك حتى جلبت عليّ وعلى مملكتي خطية عظيمة. اعمالا لا تعمل عملت بي
A řekl opět Abimelech Abrahamovi: Cos myslil, žes takovou věc učinil?
→وقال ابيمالك لابراهيم ماذا رأيت حتى عملت هذا الشيء
Odpověděl Abraham, Řekl jsem Jistě že není bázně Boží na místě tomto, a zabijí mne pro ženu mou.
→فقال ابراهيم اني قلت ليس في هذا الموضع خوف الله البتة. فيقتلونني لاجل امرأتي
A také v pravdě jest sestra má, dcera otce mého, však ne dcera matky mé; a pojal jsem ji sobě za manželku.
→وبالحقيقة ايضا هي اختي ابنة ابي. غير انها ليست ابنة امي. فصارت لي زوجة
Když pak vyvedl mne Bůh z domu otce mého, abych pohostinu bydlil, tedy řekl jsem jí: Toto mi dobrodiní učiníš: Na každém místě, kamž půjdeme, prav o mně: Bratr můj jest.
→وحدث لما اتاهني الله من بيت ابي اني قلت لها هذا معروفك الذي تصنعين اليّ. في كل مكان نأتي اليه قولي عني هو اخي
Tedy vzal Abimelech ovce a voly, služebníky a také služky, dal je Abrahamovi a navratil mu Saru manželku jeho.
→فاخذ ابيمالك غنما وبقرا وعبيدا واماء واعطاها لابراهيم. ورد اليه سارة امرأته
A řekl Abimelech: Aj, země má před tebou; kdežť se koli příhodné býti vidí, tu přebývej.
→وقال ابيمالك هوذا ارضي قدامك. اسكن في ما حسن في عينيك
Sáře pak řekl: Aj, dal jsem tisíc stříbrných bratru tvému, hle, onť jest tobě zástěrou očí u všech, kteříž jsou s tebou. A všemi těmito věcmi Sára poučena byla.
→وقال لسارة اني قد اعطيت اخاك الفا من الفضة. ها هو لك غطاء عين من جهة كل ما عندك وعند كل واحد فأنصفت
I modlil se Abraham Bohu, a uzdravil Bůh Abimelecha, a ženu jeho, a děvky jeho; i rodily.
→فصلّى ابراهيم الى الله. فشفى الله ابيمالك وامرأته وجواريه فولدن
Nebo byl zavřel Hospodin každý život ženský v domě Abimelechově, pro Sáru manželku Abrahamovu.
→لان الرب كان قد اغلق كل رحم لبيت ابيمالك بسبب سارة امرأة ابراهيم